Článek jsem přečetla se zájmem a mohu jen konstatovat...je zajímavě podán a citlivě ukončen...dřív než by začal nudit.
Ráda jsem se seznámila s něčím,o čem jsem nikdy nepřemýšlela a myslím,že zmiňovanou knihu si půjčím.
Možná by neškodil nějaký vhodný obrázek....pro srovnání.
Pokud mohu,hodnotím jako ve škole ...1,5

Děkuju Harry za komentář a Ivošovi za mejla. Oba mě velmi potěšily. Ivovi děkuju i za upozornění na to množství chyb, které se mi podařilo nadělat. Velmi se všem omlouvám a co nejdřív se to pokusím napravit. Vynasnažím se aby mé další články byly v pořádku.

Zaujalo mne to. Syn mi to četl přes rameno a pochybovačně se vyjadřoval. Škoda, že nejsou i dnes určité prezentace těchto historických zbraní. Určitě by mu to zavřelo papulu.

Luky mě vždy fascinovaly. Je to snad nejstarší střelná zbraň, jakou kdy člověk vyrobil a taky nejdéle používaná (od střední doby kamenné-mezolitu až vlastně po současnost-některé primitivní národy v Jižní Americe, Africe a Asii). A vlastně dodnes jsou luky také náčiním při sportu, sportovní lukostřelbě.
Taky bych chtěl připomenout zajímavý fakt, že anglické dalekonosné luky dlouhou dobu překonávaly první palné zbraně-ručnice i karabiny a taky první muškety (ani ne tak silou jako dostřelem, přesností střelby a hlavně rychlostí střelby).
Díky za tento článek.

Vždycky jsem se divil, že anglické luky nebyly používány až do 19. století - při srovnání třeba s karabinami, které používala Napoleonova armáda, je snadno převálcovaly, jak kadencí, tak dostřelem a přesností.(ale už vím - lukostřelec byl mistr a umělec, což nebylo realizovatelné v mase rekrutovaných v podstatě sedláků a proletářů).

Nedávno jsem ale našel stejný názor jistého Winstona Churchilla, který prohlásil, že do 2. poloviny 20 století byly anglické dlouhé luky nejlepší střelnou zbraní na světě.

Je to tak, asi až opakovačka Winchester vzor 1873 (tu třímal Old Shaterhand, ale ve filmech střílel s ní, jako by to byla poloautomatická zbraň /samonabíjecí a jednotlivě střílející/, což ovšem nebyla).

oprava: jasně, do 2. poloviny 19. století.

děkuji