Neříkalas to ty, že je to tak neupřímné, přát vše nejlepší? Dobře, popřeji tedy radost ze sebe samotné a skromnost, pochopení, úspěšné zakončení ZŠ bez větších potíží - s MP3 přehrávačem :)

Anitko, toš já se připojuju... a přeju ti vše nej... ať se tvé sny stanou skutečností a ať máš pořád spoustu krásných ideí, neb kdyby je člověk neměl, neměl by za čím jít... ať se ti daří v osobním i uměleckém životě a každý den, ať je schůdkem výš...

Anitko, i já se dovoluji připojit k blahopřání a zároveň se tímto omluvit, že jsem se neúčastnila pár větami toho přání, ale už jsem nestihla nic napsat. Takže bych ti chtěla popřát všechno nejlepší, hodně štěstíí, protože je vzácné, hodně zdraví, protože je nejdůležitější a moc moc lásky, které je občas tak málo, ale lidičky jako ty, tak super človíčci, jí musí mít hodně!! Zvlášť od lidí, co tě mají rádi...Ať se ti pořád tak daří v psaní, protože tvoje slovíčka jsou tak moc působivá a kouzelná...Prostě slečna spisovatelka...Až vydáš někdy nějakou knížku, tak dej vědět:) Měj se krásně Anit a užij si svoje narozeniny!!!

A já jako obvykle jsem byl nějak mimo, buď mi to nedošlo, nebo mi to nedošlo, zkrátka chybím. Proto děkuji všem gratulantům, že vyjádřili i mé pocity a obdiv, zvlášť Stínovi, se kterým jsme se už sešli nad jednou fotografií od Dity ... :-)
Měl jsem tu nádhernou možnost osobního setkání i několika prohozených vět - a vysloužil si i poděkování, za donesené koblihy ... . Jen se těma očima - no je to tak, ne že bych se bál, ale respekt, respekt jsem cítil.
Tak všechno nejlepší k narozeninám.

Nepamatuji se jestli slunce svítilo, jestli byla noc nebo den. Vím jen, že bylo po dešti a vzduch byl protkán nitěmi nebeských slz, provlhlý.. zároveň však hřál.
A tehdá na balkóně seděla na židli slečna, krčila se a v očích se jí odrážel smutek, přesto že se usmívala: alespoň chvílemi na chvíli. Nesměle jsem si přisedla, slova protékala skrze prsty… přes mé, možná… i naskrze těch jejích.
Ráda jsem jí poznala, i její svět.. do kterého jsem jen nahlédla, přes nepatrnou škvírku nedovřených vrátek..
A přeji jí – tedy vlastně, přeji to Tobě Anit – aby ti dorostla křídla, bílá.. trochu zdobená míchaným prachem z ovzduší. Křídla s kterými se dá létat nejen ve snivých realitách, ale i v běžném životě. Abys s nimi létala s vědomím, že nikdy nemůžeš spadnout. Ne, pokud v ně budeš věřit. Naše osobní víra – hlavně ta podvědomá, dokáže hnout světy…

Baru, já k Tvé básni v próze zde připíšu, že jsem zažil s někým podobné setkání a Ty víš, komu přeji totéž, co Ty Anit ...

Ja Ti posílám do těch křídel trochu perleti - bude ještě jednou z Tvých četných ozdob a zároveň bude svým leskem odrážet vše zlé. Pusu. A krásné oslavy.

Je tady podzim, jsme zase o rok starší...

Hodně jsem přemýšlel nad tím, jak je podivné, když se objeví děda 20 let pod drnem v novinách a celá rodina mu přeje hodně štěstí - jestli to není uhozené.

A jestli naše přání k narozeninám nejsou trošku trapná. Ale co, jsem často trapný, je mi jedno co na to řeknou ostatní. Proto, Anit, i letos Ti přeji moc hezkých chvil, hlavně naplno prožitý čas a opravdové kamarády / dky, fajn kluky, kteří se třeba náhodou nachomýtnou kolem..

Pamatuješ na tu MP3... máš ji jen ty, já ji dávno ztratil, ale mám to v hlavě. A když včera, na Tvé narozeniny, mi pod ruku skladba opět přišla a napadla mě další, tentokrát hezká a pozitivní část, vůbec mi nedošlo, že jsem po dlouhé době zahral skladbu pro tebe. A vylepšil ji zrovna v ten den..

Takže třeba... někdy... se objeví Siliara III.
Chtěl bych všechno hned a musím se učit čekat, ale naučím se :). Myslel jsem si, že jednou budu vyjímečný skladatel. Ale dnes už vím, že nebudu, jen snad pár věcí budu schopen zaznamenat tak, jak si to přeji... Zabere to moc času... a tak.. Ale věř, že jsem si vždy přál, aby ta skladba pro tebe byla ta nejhezčí, kterou jsem kdy vytvořil. Ale vše je jen jednou, jehla se posouvá k nekonečné smyčce a pokud mě někdo nezvedne, zpět se nevrátím.

Neboj se vyjít ven a usmát se... Sluší ti to. Já se straním, vyhýbám, ale k ničemu to není. Tak - se měj moc pěkně.. jsem často pod pódiem - nademnou šlapou, ale nebolí mě to. Jen jim nevidím do tváře a odhaduji podle rytmu chůze. Rytmus. Tě povede.

Trapný, netrapný... Důstojnost nám jen krade radost ze života. Akorát si na stará kolena vzpomenu o co vše jsem jako mladý přišel ve věčném strachu z trapasů...

Anit, neznám tě moc, vlastně skoro vůbec, jen jako tu usměvavou, ale tichou dívku ze srazu, přesto ti taky k narozeninám přeji hodně splněných snů.

Dědovi 20 let pod drnem rodina přeje vše nejlepší... proč ne? Ať to je uhozené či ne, lepší, než kdyby nad ním pořád truchlili a smutek z jeho smrti by jim bral životní energii - což by si ten stařeček sám třeba ani nepřál.
Toť můj názor.

Vloni jsem nepopřála, touhle dobou jsem byla bez počítače, dneska jsem přítomna ..tak Ti přeji vše nejlepší k těm krásným narozeninám, co Tě opět posunuly směrem k dospělosti. A moc nepospíchej...já vím čas se zastavit nedá, ale léta mládí se dají trochu prodloužit. Měj se krásně a užij si oslavy.