tuto už jsem, myslím, četl na literu. dobrý nápad, dobré zpracování.

neumím kvalitně ohodnotit básně ročních období ale pokud si to převezmu jako průsečík času tak musím konstatovat že to nic nového nepřineslo - ale to nic, to vcelku nikdy - ovšem ocenuju dobroušené obraty a tentokrát dávám za 2

Mám-li být upřímný, tak první slovo, které mne po přečtení této básně napadlo, je UMĚLÁ.

Ano, některé obraty jsou povedené, zvlášť myšlenka těch asociací tanců, ale především slovosled mi zde opravdu nesedí.

Místy uvažuji, zda se jedná o překlep, či jsem jen nepochopil autorův záměr. Např. třetí verš.

Celkově bych hodnotil jako průměrnou báseň, která má zajímavé pojetí, ale pro mne moc umělé a násilné zpracování.

Manik to vystihl za mě. Tohle je, si myslím, jedna z tvých slabších básní.

Edo,

já tě nepochválím, ale byl bych rád, až tě mé výtky přestanou mrzet, je hodil za hlavu a zkusil něco z nich vzít.

Předně ani ten nápad není nový, ale to by nevadilo, kdyby jsi mu dal nový kabátek. První chybou je členění na roční období.
Namítneš, že přece o tom to je. Ale v tom je ta potíž, že takto klasicky rozdělené je to okoukané. Ale to není ta největší výtka.

Horší je, že jsi se snažil na tato období napasovat hudební metafory, ale špatně. K jaru patří to nejživější, zde bují přece nový život, waltz by se hodil spíše k podzimu, k podzimu jsi dal kastaněty, přičemž podzim zklidňuje, otáčí se, zamýšlí,
Zima, to je spánek a ne taneční rej, tam by se spíše hodila nějaká symfonie, nebo třeba koledy, když už, pokud ovšem nemluvíš o plesové sezóně, ale to nemluvíš.

A pak ten rým. Není přirozený, je zjevně šroubovaný i za cenu takových novotvarů, jako - v roztávajícím bíle - aby se ti na to vešlo chvíle. Ve druhé sloce nejde vůbec o rým mezi rozjaří a tváří, mráz, v nís, pás, to je vše násilné.

Edo, báseň se nemusí nutně rýmovat, musí mít plynulý rytmus, je hezké, když má proměnlivou dynamiku. Zkus napsat báseň o drobném prožitku, zkus to jako minipříběh, pak si to znovu projdi a uprav, aby to nevypadalo jako článek, třeba tě napadne nějaké hezké přirovnání, apod.

Nic moc si z mé kritiky nedělej, jako kluk jsem psával podobně, vše je otázka trochu talentu, více chuti, píle, zkušenosti a také kvalitní četby.

Malinko se Eda zastanu ohledně toho přirovnávání k hudbě (tanci...atd)...Je to o subjektivním vnímání reality kolem nás. Pro mě je podzim bubnující déšť, síla kapek, ohnivost přírody, energie dávající naposledy všanc život....poslední dech před skonáním....právě proto je passo doble přesně to pravé. Podobně bych mohla mluvit o jarním walzu...nádherné dokonalosti vykukující ladně z ušlechtilé probouzející se krásy. Co spíše mi vadí tak výrazy jako ovločkované kapky...působí na mě opravdu hodně uměle (vůbec originálně). Jinak vcelku souhlasím s Rohozovou kritikou.

Martini, s tím vnímáním hudby můžeš mít samozřejmě pravdu, asi záleží na subjektivním vnímání především.

Mě výtky nemrzí, naopak jsem velmi rád za každý komentář, který mi něco dá. A tvé mi dávají velmi mnoho k budoucímu zlepšování díky

Proste se mi to libi a basta!