líbilo se mi celkové ztvárnění slz, alespon je poznat, že se slza nedá nazvat pouze slzou, umíš dobře rozvíjet tvary
vše mi směřuje k slzám ale přesto první 4 verše první sloky mi nesedí tématicky, na začátku mě to navedlo jinak než v dalším průběhu

první čtyři řádky by měly být spjaté s předposlední slokou, kdy reazvé hřebíky a staří zatloukači jsou jedno a to samé tj. lidé s úmyslem ublížit

Promiň, ale za sebe musím říct, že se mi báseň nelíbí. Ve všech svých textech zde, tedy v posledních třech, projevuješ úpornou snahu být obrazná, metaforická za každou cenu. Navíc se mi zdají tvé některé verše volbou slov hodně zvukově tvrdé - svaly breku, rez starých zatloukačů, pytle pod řasou - začátek básně mi přijde nesrozumitelný - začíná otázkou a končí bez odpovědi, nebo panenko zorniční, topíš se v kapalné soli, to je všechno nadbytečné, nemluvě o tom, že onu kapalnou sůl, což samo o sobě je jen rádoby originální, ale nehezký obraz pro pláč, ony zorničky vytváří. Asi mou kritiku nepřijmeš, ale opravdu si myslím, že je lépe se soustředit na uvolněný popis prožitku, klidně mnohem jednodušší, než to takto brutálně metaforizovat. A omlouvám se, nepíšu takovéto kritiky zrovna rád.

Ne neomlouvej se, na svůj názor máš jistě právo, je to asi jen o různém náhledu na poezii, naopak jsem ráda, že sis třeba všiml té zvukové tvrdosti, neboť já ji v těchto a podobných tématech přidávám schválně - jako dokreslení pocitu...s těmi metaforami, no já nevím, mně přijdou přirozené, upřímně - píšu to první, co se mi vybaví k danému obrazu, tudíž bych to nepokládala za přílišnou snahu, ale i tak děkuji, za zastavení...každá kritika i záporná je inspirativní:))

Děkuji za tvou reakci, skutečně nerad píšu záporné kritiky, tuto jsem však psal v naději, že tě přiměje, třeba časem, k nějaké změně, ale zrovna tak se změna může projevit v mém nazírání. nebylo by to nic neobvyklého.

je to tak, jak říkáš, něco se ti do cesty přimotá a ovlivní tě to natolik, že změníš způsob myšlení a já se tomu nebráním...zvlášť ve svých 18 si ještě určitě projdu mnoha změnami;))

kouzelných osmnáct, vše odpuštěno

mám z toho pocit, že je to spíš trend nežli osobitost

anebo jen jsou lidem podobně píšícím společné pocity a stavy mysli...což mi připomíná, že jsem nedávno četla studii o mladých lidech a dětech, kdy se zjistilo, že obrovsky narostlo procento těch, kteří se cítí osamělí...a možná proto je teď tolik těch černě oblečených vzdorovitých pseudosatanistů a pseudoghotic princezen, taky je to jakýs trend, hodně takových lidí teď potkávám, sama k nim nepatřím, možná je tady ale nějaká souvislost...těžko říct...ale to jsem odbočila

No mne ta báseň taky neoslovila, částečně souhlaísm i s Rohozem, ale spíš mi příjde velmi násilná a nepřirozená volba slov.

tenhle styl vyjadřování je mi vlastní a docela si za ním stojím...alespoň částečně ho používám v každém dílku...ale jak už jsem psala rohozovi...všechno se může změnit:)))