Milý Vojto,
ta anotace je úplně špatná - počínaje slohovou prácí do školy, výborným hodnocením jako jedné z mála konče.
Povídka je něco naprosto jiného než na co jsme tady zvyklí a za to dík. Když jsem začal číst první odstavec, bál jsem se že to bude jen další z básnických pokusů o prózu, ale není!
Tvé vyjádřování je na hodně vysoké úrovni, boduješ především tou lyrikou, přirovnáními a metofarami, což ti pomohlo vtáhnout nás do příběhu, tak jak ty sám jsi ho prožíval.
"Zima bez vloček je jak smrt bez smutku."
Dějová linka je s tou lyrickou v rovnováze ( až teda na ten začátek 1. odstavce). Příběh se odkrývá pomalu a přece čtivě, plynule, spontánně a nepostrádá atmosféru.
Hodnotím velmi dobře - 1.3

pozn. aut.: anotace poupravena.

Působivý příběh ze života bezdomovců a nimrodů z kanálních
příbytků, bohužel to byly živé zombie, trosky lidí. Tak jsem
to nějak pochopil.

A ten cár papíru s Holanovými texty, kdes to sebral?
Jo, válelo se to v koši. Ten somrák asi nechodil do knihovny...

Toto je především dílo, které pochopí asi tak desetina čtenářů. Fráze v latině a němčině, německá obdoba mnohem známějšího názvu toho nejděsivějšího koncentráku, Ahasvér a jeho odchod a další věci, které to celé možná až zbytečně dělají nepřístupným mnoha lidem. Zvlášť používání latinských pořekadel mi občas přišlo nevhodně rozmístěné. Příběh celkově ani moc nezaujal, i když je napsán celkem slušně a má zajímavou pointu. Hodnotil bych tak za tři.

desetina? díky i za to... nebudu jiný. a ty mě jinak nikdy neohodnotíš... btw... to je asi nejlepší hodnocení, cos mi dal ;)

Nehodnotím autora, hodnotím dílo.

myslím, že se ti povedlo dobře vystínit tu ponurou atmosféru, alespoň já jsem si dokázala vybavit nějaké barvy a obrazy, ne u všech dílek mi to jde, latinské ani německé vsuvky mi nevadily, myslím si, že jsou natolik známé, že by nemělo většině čtenářů dělat problém jim porozumět, povídka nemá sice spádný děj, ale zato pěknou polootevřenou pointu, která mi nechala ještě trochu prostoru na přemýšlení

Tak hezky řečeno, že já se pouze přidávám, a souhlasím s tím, co je v předcházejícím příspěvku napsáno.

Milý Vojto,

je mi líto, ale na rozdíl od ostatních tě nemohu pochválit. Vlastně ano, znovu mi potvrzuješ, že budeš nejspíše hodný a citlivý kluk. A to je daleko důležitější než čistě literáně zaměřené hodnocení. A zde, bohužel, je to prostě špatné.

1) V rovině stylistiky nijak nepřekáží těch několik málo frází, jsou obecně známé, ale osobně bych jimi vždy šetřil a užil nanejvýš jednu, ale zde není zásadní problém. Problém je v patetickém stylu psaní -

Zima bez vloček je jak smrt bez smutku - toto je přímo katastrofa. Je snad zima s vločkami jako smrt se smutkem ?

Byla to slova. Lidská. A těch je v poezii málo. Další nesmysl. Poezie je naopak veskrze lidská, jinak by ani poezií nebyla.

Včera jsem se zapřísáhl, že toho člověka najdu a vyvedu z pekla. Z jakého pekla, v úvodu se zmiňuješ o koncetračním táboře, to peklo bylo, bezdomovectví je v porovnání s tím Maloca, nemluvě o tom, že významná část bezdomovců si tento způsob života zvolila dobrovolně.

1) v rovině věcné. Úvod nabízející paralelu s koncetračním táborem je postě nesprávný, už kvůli zásadním rozdílům v okolnostech.
Psal jsi o nějaké básni, aniž jsi alespoň naznačil jedním veršem, o čem byla. To je chyba, zvláště pak, když vícekrát cituješ známá rčení.
Zmínka o holubech je kýčovitá, holuby krmí kde kdo.
Nezdají se mi ani trochu věrohodné věci, jako že hrdina koupil štangli salámu a pár rohlíků. Uvěřitelnější by byla krabice laciného vína či i jeden láhvač piva.
Pointa, že ten člověk zemře, je rovněž velmi laciná a zjednodušující. Nevypovídá nic o motivaci bezdomovců o způsobu jejich života a o jeho důsledcích. To že umřel, ho nijak neodlišuje od nás ostatních.

Milý Vojto,

postěžoval jsi si, že tě Jakub Raida nikdy neocení. Teď to budeš mset napsat i mi. Jako člověka tě, ač pro mne neznámého, mám rád, jako autora této slohové práce tě musím pokárat Vím, kolik je ti let, a proto ti i roumím a z tohoto pohledu to není žádná prohra, ale přirozené hledání.