Trochu mi to připomnělo naši autorku GreenEyes. Škoda, že nejde o vlastní nápad, protože se mi líbí to, co z toho vyzařuje.

Nadpis začínáme velkým písmenem, dílo v anotaci musí být skutečně menší obrázek, ne jen zmenšenina prostřednictvím změny rozměrů v prohlížeči. Takže nahráváte obrázky dva. Jeden je náhled, který má malou velikost, v poměru 13:9, max. výška 45 px, a stejně tak nebudete měnit dodatečně velikost vloženého obrázku do článku, ale už si nachystáte doma obrázek o max. šířce 550px. Tak budou obrázky v magazínu vloženy tak, jak byly překonvertovány a nebude docházet k nesprávné konverci rozměrů, kterou dělá samotný prohlížeč. Překvapuje mě, že s Vámi osobně nekomunikuje asi žádný z editorů, u nových autorů je zaučení jejich povinností.

Měj se pěkně,
Histes,
vydavatel

Tak já na to čučím už pokolikáté od prvního zařazení v Preview a stále se nemohu dobrat jednoho pocitu a názoru. Uznávám, že je to technicky dobře zvládnuté, ale přitom jaksi šablonovitě. Je-li to kopie, měl by být uveden originál, možná i v případě parafráze (nejsme všichni zběhlí). Já osobně jsem prolistoval reprodukce alb Iron Maiden, nějak se mi to zdálo prpoojené, ale něco podobného jsem našel ve velice vzdálené podobě na "The X Factor" - asi mne odkazoval na metalisty ten obojek, ale těch skupin a jejich střelených grafiků je moc :-)
Na tváři se mi nelíbí ústa - přijdou mi jako vystřižená a nalepená. A pak se mi nelíbí spíš na sobě samotném, že nechápu smysl toho všeho, co se tam děje.

Ano, ústa jsou "fuj":)

Předlohu znám, moc dobře, je spojena s temným obdobím mé minulosti:)) Možná je ještě někde v PC, zájemcům pošlu.
Jinak poznala jsem to okamžitě, střelhbitě, tudíž obdivuju tvé schopnosti. Můžeš malovat Němce na Karlově mostě;)