Tady bylo zpracování daleko lepší. Pěkně se to četlo, i když krom ventilace svého vnímání světa o vánočním čase se příliš nedozvídáme. Já jsem letos poslal pár sms poprvé v životě. Byl jsem naštěstí většinou od přání ušetřen, protože mé číslo jsem nikomu nedával ani na vyžádání. Ale kvůli různým akcím a potřebě se domluvit jsem se letos pípání mobilu nevyhnul... Ale nakonec mě zprávy potěšily. Přišla mi SMSka od Bell, z čehož jsem měl velikou radost, pak právě od Barči. Teď ve mě sice pohlasla naděje, že z mého přání měla radost, ale raději se nechám unášet naivitou.

Nelíbí se mi to pohřbení alespoň malého optimismu na závěr - to je spíš trucovité odříkání čehokoli jiného, než smutku...

Jinak, mám pocit, že si vybíráš ty nejtenčí tituly autorů :). Alespoň novela Stařec a moře. A pokud se chceš nechat unést Irvingem, těch 158 liber... nevím nevím. Možná raději Svět podle Garpa nebo Rok vdovou...

Jo.. Rút, tu jsem obdivoval :)

Jen tak na okraj, přečetl jsem si komentář a musím přiznat, že Svět podle Garpa je asi jediná knížka, kterou jsem v životě nedokázal přečíst do konce.

A tento článek se mi líbil. Nevím, co víc k němu dodat, ale je dobrý, napsaný s přehledem.

To u mě jich je Víc.

Jono, takový Dekameron a Kronika Pickwickova klubu, to jsou opravdu strohé knihy: D.

Mimochodem, zrovna tenhle můj výtvor mi příjde o hodně nanicovatější než to první. (Ale díky za upřímnost.)

Milá Barčo,
myslím, že se jedná spíše o Zpověď. Ta je napsána čtivě a efektivním výstižným jazykem.
Dílko bych si ovšem podruhé nepřečetl. Výpovědní hodnota pro průměrného čtenáře je minimální a slušné vypravěčství tento fakt nezachrání. Zkrátka tady chybí téma, pointa a nějaký ten vývoj, gradace. Ten "happyend" s Alešem pod vánočním stromkem je spíše tvůj nikoliv čtenářův.
Hodnotím 3.2
P.S. - Od Irvinga doporučuji nejvíce - Dokud tě nenajdu