podobné motivy jsem u tebe již našel Ondřeji, možná je to tím, že svého Boha z mramoru (pevného až neochvějného lidskou touhou po pravdě) stále hledáš, doufám, že jej najdeš, ať je to kdekoliv

v této miniatuře jsi opět dokázal nepatrnou hru se slovem, jsem za ni rád, protože zanaříkat někoho je pro mě novotou, kterou nečítám ve všech verších... a ještě jsi to užil mírně, jen jednou, takže to není přeplácané

volil bych přesah do dalšího verše u 4. verše, a to hned za "pak"
jinak nemám výtek, téma je sice "opotřebované", ale poezie je především o vlastním hledání a je dobře, že ty to vlastní hledání netopíš v subjekci a prázdných slovech