Ano, potkáváme je a někdy je jen míjíme bez zastavenía vzpomínek. Taky vzpomínám často ne dům, kde už nebydlím, někde jsem o něm taky napsala zmínku. Ty Tvé domy jsou podobné těm, co potkávám při cestách a vždycky si v duchu vymýšlím jejich příběh. Je vidět, že nejsem sama. Ty také míjíš prázdné domy, jeden ještě žije Tvými vzpomínkami, jak jsem si přečetla.
Své poznání domů jsi vyjádřil vlastně miniaturami. Hezky se mi čtou. Mají hloubku.

jsem rád, že mé domy se nachvíli staly i tvými :o)...
chtěl jsem se přímo zeptat na druhý verš prvního domu - řešil jsem zda se navrátit k básnickému jazyku - "kol", nebo použít obyčejné "kolem" - přici jen je to dům nejstarší - co myslíš?

Nechala bych tam delší slovo - kolem, protože toto slůvko udrží melodii miniatury, i přes "kolem" jsem měla pocit, že jde o nejstarší dům, že jsi jednotlivé domy v podvědomí řadil od nejstaršíhop k nejmladšímu - je to jen můj pocit, třeba to tak není, ale na mne to tak působí...

a myslíš, že by hodně ztratilo na významu miniatura, kdyby "kol" bylo 4. pád stopy koho čeho? kol... kdybych chtěl zachovat reálný obraz, který mě inspiroval, musel bych to napsat takto, ale svědomí mi velelo jinak

Trefné a úsporné. A momentálně mně blízké téma, proto hodnotím vysoko.

Ta nenadálá imaginace u třetího domu mě příjemně překvapila. Škoda, žes nepopustil uzdu fantazii i u těch předchozích. Nebo naopak.

První dvě super, zvlášť ta první. Kdo tam nechal ty stopy? Čas?

Ta poslední je pro mě takový nějaký zvláštní patos...

patos... takto jsem nad tím ještě nepřemýšlel, stěžejní jsou u posledního domu 3 momenty - dětství, žitný chléb a víno... zbytek je poetický doplněk, který udává formu
nad otázkami tě rád nechám dumat, jen si je zodpověz sám a nebo je nech otevřené

ta poslední na mě taky působí tak nějak příliš poeticky vznosně ..... to ty tři poslední verše (hlavně "jenž", ale nevím, čím by se dalo nahradit ... "a" nesedí významově a "který" nezní) .... je zvláštně kontrastní vzhledek k ostatním miniaturám, ale i tak se mi vcelku zamlouvá