ta jistota je nějaká dost "ošklivá", navíc spojení se slovy "umrlčí komora", "rubáš" atd. mi evokuje Erbena. Je to taková košile?
Škoda těch přerušení v tempu. přijde mi (ale je to jen pocit), že ty rýmy mají trochu taky "vynucenou" polohu, možná méně křeče a více obrazu.
Závěr je ale hezký, takový s nadsázkou ;)

No jo... jinak tu jistotu vidíš v patnácti, jinak ve třiceti... a docela jinak před šedesátkou. Jo, Erben... to je prostě moje krevní skupina :-(

Co se týče jistot, máš obrovskou pravdu. Erben sice není zrovna úplně má krevní skupina - ne, že bych ho vůbec nemusela, ale nějak mi ho ve škole nepřiblížili. Později, když jsem už učila, tak jsem se snažila ho přiblížit co nejvíc, protože pohádky sice znali skoro všichni, ale jeho poezie je poněkud těžší, velmi působivá, dodnes cítím určitou bázeň, nebo je to možná úcta. Četla jsem jeho Kytici tolikrát, že znám dost věcí zpaměti, ale vnitřně vím, že to není to pravé. Zcela jinak se mé já staví třeba k Nezvalovi nebo Skácelovi, Kunderovi a dalším. A není to tím, že ti posledně jmenovaní jsou proti Erbenovi "moderna". Villon či Shakespeare jsou "starší", ale asi nadčasovější. Rozepsala jsem se k Tvé reakci a k básni, o kterou jde především jsem nenapsala ani slovo - i mně trochu "zavání" Erbenem, ale je opravdu jiná - Tvá - a pravdivá ve své jistotě.

Já poezii, jako takovu, mám ráda odmala. Nedokážu jmenovat oblíbeného autora... je jich tolik, které "můžu". Kdyby všichni psali o lodi... byla by to vždycky originální plavba. Je fakt, že já když vezmu pero do ruky, vyjde z toho ponejvíce cosi depresivního. Chtěla jsem říct, že každý je naladěný na jinou strunu a vůbec to neznamená, že melodie jednoho je lepší než melodie druhého. Jen se nám prostě některé líbí více a jiné méně :-) Já nejsem básník a tak některé mé tóny zní prostě faleště. To je to, co si dobrý básník nedovolí ;-) Ovšem, tohle je jen moje vize... a může být lichá. Ale když se najde jeden, kterého moje básničky něčím osloví... je to pro mě velká odměna.
Jo, taky jsem se "rozkecala"... Chtěla jsem vlastně pouze poděkovat. Děkuju.

To není křeč, to je um, který tolika básníkům chybí. Jsem rád, že jsem tady ještě našel něco takového.

Hodně těch, kteří mně tu čtou, s vašimi slovy nebudou souhlasit... ale pro mně je to to nejlepší hodnocení, jaké mohu dostat. Děkuju.

nemyslela jsem to tak zle ;)

My víme :-)