.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...
... se stát autorem
... znát lidi kolem Postřehu
... sponzorovat Postřeh
... vložit/upravit článek
Boží Dar
 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Červenec  >>
PoÚtStČtSoNe
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31     

 .: Online
Stránku si právě čte 9 lidí.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie
Chata v České KanaděChataUbytování velkých skupinPenzion v Jižních ČecháchPenzion v KunžakuRybařeníJižní ČechyPenzion StrmilovKomorníkChata u rybníka KomorníkaUbytování Česká KanadaKomorníkUbytování v Jižních Čechách
 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

 

Komentáře
ke článku: Světlo svíčky
(ze dne 29.11.2005, autor článku: Barbara Smílová)

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 
Čarodějnice létá na: 
(Ochrana proti spamu
doplňte slovo do pole)
 


zbývá znaků:   zapsáno znaků:

    

V rámci komentářů nelze používat HTML tagy.

Pro vložení tučného textu, hyperlinku nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [odkaz]www.domeny.cz[/odkaz], [email]jmeno@domena.cz[/email]

S vložením komentáře souhlasíte s našimi podmínkami

************** * **************

Světlo svíčky
O tom, že někdy je splnění snů tak blízko a vy nemůžete udělat poslední krok.

Je temná noc,
jen svíčky svítí.
Chtěla jsem asi moc
po zvadlém kvítí.

Na chvíli žít
pro každý nádech,
na chvíli být ve snových sadech,
tam, kde za úsměv neplatí se,
kde karty obrátí se.
Na stromech roste naděje a síla,
všechno spojí zvláštní víra,
v to, že Slunce vyjde ráno zase,
že svůj život smím dát lásce.

Znám jeden takový snad skutečný svět,
křehký jako vlčího máku květ.
Jednou mě k sobě zval: Pojď blíž!
Já ale nemohla jsem, vždyť víš,
že nohy zkameněly, když utíkat měly,
že v hlavě ticho bylo, odněkud rány zněly.
Srdce se rozbušilo na poplach,
že ze svého snu dostala jsem strach.
Strach z jeho spnění, že na dosah ruky existuje snad,
sama sobě musela jsem se smát.

Pak slza stekla po tváři a svět byl pryč,
a ty si klidně breč, klidně křič.
A to bylo konec nebo možná začátek,
ale tu chvíli už nevrátím nazpátek. Nikdy

Odněkud temně klavír zní,
svíčka zvolna pohasíná,
dnes už je ta báseň jiná.



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz