Značnou rychlostí, po tak dlouhé zimě a překotném jaru se k nám přiblížilo léto.
Léto. To vysněné období prázdnin a volných horkých dní. Doba koupání a táboření v přírodě, čas sportování a taky poznávání nových koutů vlasti. Vše spojeno s příjemnými zážitky a navazováním nových přátelství. A právě v tomto, pro nás tak vytouženém období se nám může stát, že budeme častěji vystaveni někdy tak nečekaně překvapivému zážitku, jako je bouřka.
Bývá doprovázená všemi průvodními jevy, které charakterizují její propuknutí.
Překotně přibývající bouřkovou oblačností, rychle vzrůstajícím větrem s nárazovou působností, často ještě z dálky se přibližujícím hřměním, následujícím záblesky elektrických výbojů.
Bouřka je souborem elektrických, optických a akustických jevů vzniklých mezi oblaky druhu Cumulonimbus navzájem nebo mezi těmito oblaky a zemí. Bývá doprovázena dalšími meteorologickými jevy, např. vydatnými přeháňkami, silnými nárazy větru apod. Tolik definice.
Vždy jsem měla tendenci přehlížet varování zkušených, o možných nebezpečích hrozících při pobytu venku za bouřek. Ráda jsem sledovala, proudy deště bičující zem, temno tak hrozivě působící oblohy, občas protnuté svíticími záblesky blesků doprovázené rámusivým hřměním.
Měla jsem pocit sounáležitosti se sílou přírody.
Ovšem jen do doby, než poblíž mne asi v padesátimetrové vzdálenosti, blesk spolu se zapraštěním elektrického výboje a ušní bubínky ničícím hromovým zahřměním, setnul třetinu ze vzrostlého topolu!
Přičapla jsem k zemi jako vystrašené kuřátko pod kvočnu. A celá se třásla. Bylo to jako varování. Blesk totiž šlehl z nijak zvlášť výrazného mraku a rozpršelo se až po dobrých pěti minutách.
Postupně jsem si pak sháněla informace o tomto jevu a čím dál víc získávala respekt před sílami přírody.
Pokusila jsem se pro vás shrnout přehled možných rizik i možnosti, za kterých se dá bouřka přečkat.
Blesk:
Blesk je optický jev doprovázející náhlý výboj atmosférické elektřiny.
Je to přírodní úkaz a název pochází z indogermánského slova bhlei = svítit. Blesk letí rychlostí 160 až 1600 km/s a jeho teplota může případně dosáhnout až 30 000 °C.
Tvrdí se, že každou hodinu zasáhne zemský povrch na milión blesků. Nebezpečné je, že během úderu v délce trvání jedné tisíciny sekundy, mohou být v místě zásahu velmi vysoká napětí a protékat bleskové proudy vyšší než 200 000 ampér. Blesk může dosáhnout až šestkrát větší teploty než je na povrchu slunce. Rozžhavený vzduch expanduje a vytváří tlakovou vlnu - hrom. Je-li prodleva mezi bleskem a zahřměním 5 vteřin a kratší, dejte pozor!
Člověk po zásahu bleskem
Lidské tělo klade průchodu proudu poměrně vysoký odpor. Proto při přímém zásahu bleskem může dojít ke klouzavému přeskoku výboje po povrchu lidského těla. Tím většina proudu neprojde vnitřními orgány, ale proběhne jako klouzavý elektrický oblouk po povrchu těla. Tomuto vděčí mnozí lidé za to, že přežili i přímý zásah bleskem.
Rozsah zranění a následků způsobených bleskovým proudem záleží především na tom, kam byl člověk zasažen a kudy prošel proud tělem nebo po jeho povrchu. Zřetelná popálená místa (popáleniny prvního až třetího stupně) vznikají na kůži v místech vstupu a výstupu proudu. Někdy ale mohou popáleniny úplně scházet. Mokré šaty se roztrhnou a kovové předměty nošené na těle zanechávají na kůži zřetelně vypálené stopy. Poškození orgánů a centrální nervové soustavy záleží na tom, kudy elektrický proud prošel. Nervy i svaly jsou podrážděné, může dojít k jejich ochrnutí, vnitřní orgány mohou být přehřáté. Ochrnutí obvykle mizí bez vážnějších následků po několika hodinách až dnech. Nejnebezpečnější je ovšem ochrnutí spojené se zástavou dechu, rozkmitáním srdce a ztrátou jeho rytmu. Nebo také poškození mozku i centrálního nervového systému v důsledku průchodu proudu mozkem. Sekundárně může dojít k poraněním a zlomeninám po pádech v důsledku selhání svalů.
Bezprostřední nebezpečí pro člověka se netýká jen přímého zásahu bleskem. Ohroženi jsou i lidé v blízkosti zasaženého objektu možností přeskoku sekundárních výbojů. Nebo můžou být poraněni v důsledku požáru, exploze nebo pádu zasaženého stromu. Takto jsou ohrožení lidé, ukryti pod stromy, v blízkosti dřevěných stožárů a u vnějších zdí větších budov.
Velice nebezpečné může být tzv. krokové napětí. Elektrický proud se z místa úderu šíří v půdě paprsčitě všemi směry. Představíte-li si takový paprsek jako čáru směřující vně od místa zásahu bleskem, pak vás jistě nepřekvapí, že na této čáře postupně klesá napětí se čtvercem vzdálenosti. Z toho ale vyplývá, že mezi dvěma body na takové myšlené čáře je rozdíl potenciálů, mezi nimiž vzniká rovněž napětí, takže mezi nohama rozkročeného člověka může protékat proud i smrtelné intenzity (proto krokové napětí). Takto nebezpečná zóna představuje přibližně kruh o poloměru 20 metrů. Z tohoto důvodu se při bouřkách ve volné přírodě doporučuje stát s nohama těsně u sebe. Krokové napětí může být také příčinou záhadných zabití pasoucích se hospodářských zvířat, jejichž nohy jsou přece jen dále od sebe, zatímco pasákovi se nic nestalo.
První pomoc postiženému
Nestává se, že by blesk uhodil znovu do stejného místa. Vzhledem k tomu, že výboj netrvá déle než 1-2 vteřiny, není okamžitá pomoc postiženému pro zachránce nebezpečná. Okamžitá první pomoc na místě může zachránit život, protože zástava srdeční činnosti a dechu vede ke zhroucení krevního oběhu. Jinak již po 3 - 4 minutách přerušení zásobování mozku kyslíkem, nastává jeho trvalé poškození, (o tom by mohl mluvit každý nešikovný oběšenec).
Je-li podezření na zástavu srdeční činnosti, je třeba ihned zahájit oživovací pokusy. Postiženého položme na záda, zakloňte mu hlavu a předsuňte bradu. Pak neprodleně začněte s umělým dýcháním a nepřímou masáží srdce. Pokud je to nutné, nejprve uvolněte dýchací cesty.
V cyklu umělého dýchání a nepřímé masáže srdce pokračujte bez přestání, dokud nepřijde pomoc, pak i během transportu postiženého, pokud vás někdo nevystřídá, až do doby, dokud postižený nezačne dýchat sám nebo lékař definitivně konstatuje smrt. Pokud zjistíte zástavu dechu, ale srdeční tep je na krční tepně hmatatelný, provádějte pouze umělé dýchání (ale tep neustále kontrolujte).
Pokud je tep hmatatelný a dýchání dostatečné, můžete pokrýt případné spáleniny sterilním obvazem. Zlomené končetiny nenapravujte. V každém případě přivolejte lékařskou pomoc.
Vítr
Sám o sobě pro člověka až tak velké nebezpečí nepředstavuje, snad až na silnější tornáda. Nebezpečný je ovšem svým působením na předměty a objekty, které člověka obklopují, případně, v nichž se právě pohybuje. Za bouřek se prudký nárazový vítr vyskytuje na jejich čele, těsně před nástupem srážek.
Nejvíce úrazů způsobených větrem jde na vrub vyvráceným stromům a ulámaným velkým větvím a jejich pádu přímo na člověka nebo na vozidlo ať jedoucí či právě stojící. Pak jsou úrazy způsobené padající střešní krytinou a okapy. To se stává zejména ve městech, kdy mnohdy lidé v ulicích nevědí, co se děje nad střechami domů.
Za silného větru bychom měli dodržet následující:
Nezdržovat se poblíž vzrostlých stromů. (Ať už v krajině nebo při táboření ve stanech i různých chatkách, také samozřejmě v zaparkovaných i jedoucích autech.)
V ulicích omezit pohyb za silného větru poblíž vysokých budov. (A to už bez ohledu na typ střešní krytiny. Vítr může utrhnout nejen jednotlivé tašky ale i kus plechu.)
Dávat si pozor na možnost pádu drátů elektrických rozvodů. Pokud dráty vysokého napětí leží na zemi, zásadně se nepřibližovat. (Hrozí nebezpečí krokového napětí!)
Za jízdy autem snížit rychlost.(Nečekaný nápor větru může vůz vytlačit ze silnice)
Pokud nás prudký vítr zastihne na vodní hladině, snažit se co nejdříve dostat ke břehu. (Pokud nejsme výjimečně dobří surfaři) Samozřejmě to platí jak pro plavce, tak pro lidi na různých plavidlech. (Nafukovací matrace nevyjímaje!)
Přívalový déšť
Silné přeháňky jsou v letním období poměrně časté. Většinou mají krátké trvání, ovšem může se stát, že ve velmi krátkém době vypadne z bouřky extrémní množství srážek, které pak nestačí normálně odtéct z postižené oblasti. Může tady dojít mnohdy až k nebezpečným přívalovým povodním. Jsou značně překvapivé díky své nečekané rychlosti a prudkosti a tím, jak dokáží maličký potůček proměnit v životu nebezpečný živel. Obvykle sebou voda nese záplavu bahna a v horách i kamení ze srázů. Hodně ohrožené tímto jevem bývají letní stanové tábory rozložené v blízkosti zátočin malých říček.
Toto jsou tři jevy provázející bouřku. Teď vám jen sdělím, že za bouřky není žádné místo absolutně bezpečné. Jsou jen místa poměrně bezpečná.
Jako dobře uzemněné zděné, kamenné nebo železobetonové budovy. Také automobily s uzavřenou plechovou karosérií.
Základní pravidlo je, že blesk si vždy hledá pro něj nejkratší a nejvodivější cestu do země. Proto zasahuje nejčastěji nejvyšší a nebo nejvodivější objekty v krajině. Nelze však na to spoléhat, nedokážeme totiž odhadnout, jaká dráha je pro blesk nejvýhodnější.
Nejvíce rizikové jsou následující situace:
Pohyb v otevřené krajině a na jakémkoli vyvýšeném místě. Obzvlášť nebezpečný, pokud máme u sebe jakékoli větší kovové předměty, a navíc pokud se jich i dotýkáme. (jízdní kola, golfové hole, deštníky, krosny s kovovou kostrou, fotografické stativy)
Pobyt na vodní hladině (řek, přehrad, rybníků, jezer i moře) jako plavec, v člunu, na lodi, surfovacím prkně, nafukovací matraci.
Pobyt pod stromy. Pozor, některé stromy mají výrazně hlubší kořeny než třeba okolní smrky a díky tomu mohou být vodivější!
Pobyt v blízkosti stožárů, (nejen kovových!)sloupů veřejného osvětlení a poblíž elektrického vedení.
Pobyt na jakýchkoli otevřených vozidlech. (Sportovních, stavebních, zemědělských, či cyklistických kol a motorkách)
Telefonování pevnými linkami! (A to i v uzavřených prostorách) Práce s počítačem, či jakýmkoli elektrospotřebičem připojeným k rozvodné síti.
Kontakt s vodou z vodovodu. (Mytí rukou, sprchování, mytí nádobí)
Pokud jsme v blízkosti bouřky, může se stát nebezpečným i pouhé vystupování z auta, zvlášť pokud jsou pneumatiky a půda ještě suché. V okamžiku dotknutí nohou země se totiž můžeme stát uzemněním našeho vozu a tak iniciovat blesk. Za mokra je toto riziko podstatně menší.
Takže bouřka se dá přečkat takto:
Pokud nás bouřka zastihne v otevřené krajině, je dobré se snažit vyhledat nejnižší polohy. (Úvozy, příkopy, údolí…)Musíme samozřejmě zvážit riziko přívalové vody. Na vyvýšených místech zaujmeme co nejnižší polohu. Ne vleže! Je dobré ve dřepu obejmout kolena a s nohami těsně u sebe držet co nejmenší kontakt se zemí. Pokud jsme ve skupině, je dobré se rozdělit. Hlavně se nedržet za ruce! Pokud by někdo byl, nedej bože přece jen zasažen bleskem, zůstane aspoň někdo, kdo poskytne první pomoc.
I když nám připadá, že bouřka odchází, neměli bychom polevit v opatrnosti.
Ještě 20 až 30minut od posledního zahřmění.
Samotná jsem byla docela překvapená. O mnohých rizicích jsem totiž ani nevěděla. Pokud mne teď zastihne bouřka někde venku, tak už vím co dělat. Snad i vám bude tenhle článek k užitku.
Informace získány na: www.amatermeteo.unas.cz, www.bourky.kvalitne.cz , www.chmu.cz