Článek Miloše Poppa, přáteli zvaného Myšáka, dobrodruha a cestovatele světových moří..
Ahoj kamarádi trampové vodáci a jiní živlové.Rád
bych vás upozornil na možnost prozkoumat a zažít levně nádhernou
přírodu ve Skandinávii tak jak jí paďouři a suchozemský krysy
nepoznají. Jak jsem se už zmínil předloni v článku, tak sem dost dlouho
vegetoval v Severských zemích. Když byste si vzali sebou nafukovací
pramičku nebo kajak třeba do švédského Göteborgu tak od tamtud můžete
vyrazit podél pobřeží a prozkoumávat stovky ostrovů až do Norska nebo
Dánska. Z Göteborgu jezdí lodě kde vám platí tramvajový lístek na různé
ostrovy a tak si je můžeteprohlédnout než je budete dobývat. Vhodnější
než kajak může být pramička páč se vám tam vejde víc věcí. Budete totiž
potřebovat i teplé oblečení když se 30 stupňová vedra náhlezmění na
zimu pár stupňů nad nulou. (já sebou míval tenčí lyžařskou kombinézu -
zabere velmi málo místa, takže se vejde do plastové láhve na mouku se
širokým hrdlem, je lehounká, skvěle hřeje a Hlavně velmi rychle schne
!!!. Vůbec sem zastánce umělin i z cest po jižnějších oblastí, pro
skutečně dlouhodobě cestujícího trampa co nemá prachy na novou košili
když se mu bavlněná po několika týdnech v solném prachu moře rozpadne,
je polyesterová umělina skvělá věc. Paďouři s nadittou plastovou
kartičkou samozřejmě takové věci neřeší.Jestli máte volno 30dní nebo
déle, tak je tu pro vás další možnost.
Ve Švédsku ( alespoň před
10 lety ) šlo koupit starou dřevěnou loďku nebo plachetničku i za 2000
š.korun, plavit se, plachtit na ní podél pobřeží, a pak jí za nějakou
stovku prodat. Protože údržba dřevěné lodě vyžaduje mnoho práce, tak
dřevěné lodě nebyly moc oblíbené u nastupující generace mladých
yachtařů vychovaných v instantním duchu blahobytu západu.
Pokud
budete vybírat trasu tak abyste měli větší ostrovy na návětrné straně,
tak ale můžete kotvit zdarma v závětří, ušetříte za bydlení (i
přístavy) a hlavně zažijete nádhernou přírodu na místech kam se jinak
jako suchozemci nedostanete. Zjistěte si včas telefon na
"Kustbevakningen" což jsou pobřežní a záchrané hlídky. Zánět apendixu
můžete dostat i v
oblasti neobydlených ostrovů. Po skončení
dovolené ale nemilosrdně zpřetrhejte vazby s dřevěnou lodičkou která
vás tak krásně vozila, a prodejt jí ( nebo darujte). za přezimování,
byste zaplatili mnohem víc než za loď. Já si jednou koupil motorovou
loď s kabinou přez 8 m dlouhou za 1500 š.korun, ale když jsem sháněl
přezimování tak jsem levnější než za 14 000 nesehnal (ono mnohem
levnější existuje, ale je to jako s městskými byty u nás = řada jiných
čekatelů). V švédských yachtařských časopisech mívají i fotky s cenou,
takže by to mohlo jít i bez švédštiny - ten nákup. Upozorňuji že se ty
levný loďky zas tak často neobjevují, takže nebuďte vybíravý. Jeden
Švéd co mnohokrát objel Cap Horn začínal tím, že si oplachtil starou
dřevěnou pramičku a jel s ní do Anglie. Krásy tisíců ostrovů objevíte i
na příšeře která lidskému oku nelahodí, ale plavební schopnosti může
mít dobré.
Jak začne foukat silný vítr tak ale hned hledejte
útočiště v přírodních přístavech v závětří ostrovů a poslouchejte
hlášení rozhlasu v angličtině. Pokud by hlásili pořádnou bouři, tak
radši zajeďte i do placeného přístavu! (s plachetkou) V obchodech pro
yachtaře si můžete koupit skalní klíny které se naperou do spár v
žulovém pobřeží a výborně drží. Pokud ale funí 15-20m/s nebo víc, tak
to klínové uvázání mějte jen jako poslední jištění a loď nechte volně
houpat na kotvě. . V takovém počasí i v závětří ostrovů se dělá silné
vzdýmání vody že by vám to jinak vytrhlo kování z lodi i když máte
nylonové pružné lano. Já jsem jednou dělal skipera na lodi pobřežní
stráže když jsme čistili pobřeží od naftové katastrofy. Dostal jsem
příkaz rádiem přivázat se ke břehu klíny a spustit přední část plochého
čumáku pro vynášení výstroje a hadic (taková výsadková loď). Funělo ale
20m/s a loď se i v závětří ostrova vzpínala jak divokej kůň na těch
uklíněnejch lanech. Ty centimetr tlustý klíny se zkroutily jak špagety
a jak sem se rval s kormidelním kolem při vyrovnávání toho házení, tak
jsem urval čep co ovládal řízení vrtulí a museli nás zachraňovat. Mimo
Švédsko a Dánsko jsem se plavil sice většinou jen s velmi hrubými
mapami nebo automapami, (když jsem se totiž vydával na Kanárské
ostrovy, tak by mapy stály víc než moje plastová plachetnice za 14 000
š.korun) ale ve Skandinávii je skutečné bludiště ostrovů, kde se bez
dobré podrobné mapy rychle ztratíte. Musíte bedlivě sledovat trasu
protože i těsně pod hladinou jsou tisíce skrytých ůtesů. ( ty vás ale
na nafukovací protoplazmě tak moc neděsí - na Sázavě dostane loď víc
zabrat). Nějaké kapitánské zkoušky či oprávnění alespoň za mých časů
nikdy nebylo třeba, jen doklad že jste skutečně majiteli lodi. S tou
gumovou pramičkou nebo kajakem máte výhodu že je kdekoliv lehce
vytáhnete do bezpečí při změně počasí, mějte ale sebou dost vody.
Většina ostrovů je neobydlených a špatné počasí může trvat i několik
dní.
Také je nevýhodou nafukovacích člunů často mokrý zadek.
ale existují i skutečně nepromokavé kalhoty. Pokud ovšem máte jen 14dní
dovolené, tak ten nafukovací člun bude nejlepší alternativa. I tak
doporučuji zakoupit si námořní pobřežní mapy. Existuje celá souprava
která je levnější než kupovat jednotlivé mapy. Jsou tam také označené
chráněné ostrovy na které se nesmí vylézat (hnízdění ptáků, vojenská
oblast atd.). Jinak na ostrovech smíte stanovat kdekoliv chcete tak
jako na pevnině, nejlépe ve stanu s pružnými tyčkami abyste omezili
počet kolíků (skob), protože ostrovy jsou velmi skalnaté a je tam jen
nějaký decimetr půdy a drnů. Vemte si sebou pořádné skoby do zdi (místo
kolíků,) na uchycení do spár v žule aby vám stan neulítnul. Většinou
není třebatahat plynové nebo lihové vaříče (ten líh na vaření tam
stejně neseženete náruživý Švédi by ho chlastali) protože to většinou
jde nalézt náplavové dřevo. Nejlepší je ale mít sebou vařič na dřívka
(dá se vyrobit, jinak stojí v obchodě kolem tisícovky a v něm oheň ke
všemu není vůbec krytý) a ten vložit do větší nádoby s dírkama pro
vzduch co dosáhne až k okraji kotlíku takže nejsou vidět plameny a
nelítají tak ven jiskry a kousky žhavého dřeva abyste nezapálili suchý
porost. Takhle upravený vařič mi tolerovali i v horách na Kanárských
ostrovech, kde jinak měli po požárech z otevřenýho ohně hrůzu. ( máte
li zájem popsat jak vypadal tak napište a já to faxnu redakci). Tahle
opatrnost je namístě jen na ostrovech s lesíky a porosty suché trávy,
většina ostrovů je ale tak skalnatá že to šlo udělat i pořádný táborák.
Pozor! Nikdy nezakádejte oheň na ohlazené žulové skále !!! Tím byste
Švédy dost nas..., nebo alespoň naštvali. Oni si přírodu dost
opečovávají a turistickou erozi skal popraskaných od ohně nesnášejí,
tak jako odpadky v přírodě. Radši to dělejte na písku nebo hlíně či
kamení. (taky nevím jestli se předpisy o ohni nezpřísnily ale myslím že
né)
V některých oblastech jsou slávky jedlé, ale není jich tam
tolik jako na jihu Evropy. Zato mořských řas je tam tolik, že pokud
máte dost vody tak nikde nemůžete umřít hlady. Já jsem si je vařil s
rýží. Nejlepší sou ty nové výhonky -konečky. Mně chutnaly ty bublinkové
řasy nebo provázkové, mí holce žádný a dívala se na mě jak na cvoka že
je baštim. Ona ale byla Švédka a Švédi mají takovou stádovou náturu, že
většinou dělají to co všichni ostatní dělají, nebo to co je zrovna
módní dělat. Takže i když jsem sbíral a baštil houby tak sem byl u nich
cvok co se cpe jedovatýma houbama (jedovatá houba = vše co není liška).
Na větších ostrovech se stromy roste velmi mnoho hub. Od té doby se ale
přehnala jedna módní vlna zájmu o houby tak nevím jak je to dnes. Ty
řasy ale asi ještě vyjeděné nebudou jak znám Švédy. Na universitě v
Göteborgu nám při přednáškách botaniky profesor tvrdil že všechny makro
řasy jsou jedlé (na rozdíl od pozemních rostlin které jsou téměř
všechny jedovaté a jen malý zlomek jsou jedlé) a jedovaté řasy mohou
být jen ty malinké planktonovité, tak dobrou chuť. Já makro řas zkoušel
mnoho druhů a stále žiju. Jako jídlo jsem používal hlavně rejži a sypal
si jí do plastových flašek od šťávy kde byla chráněná před vlhkostí a
vodou. Chleba tam býval vždy hrozně drahý a k tomu slazený a hnusný.
Jedno kilo stálo dřív v přepočtu asi 300 Kč. To už je lepší si koupit
mouku, droždí nadělat hady, otočit kolem prutu a opékat nad ohněm. (sůl
máte z moře) Velké ryby můžete chytat na třpytku co táhnete za lodí při
dně, a malé čudly si nachytáte ze skály když rozmačkáte mořské šneky
kterých je všude dost a dáte na malinké háčky.
Kamarádka na nafukovacím kajaku jede na ostrovy. Ty ostrovy co vidíte mají hojnou vegetaci
( což jsou výjimky). Na takovýchto ostrovech naleznete spousty hub.
S
malou kamarádkou plachtíme v bludišti švédských ostrovů. Na této
plachetnici jsem později bydlel a plavil se po mořích. Byly to hezké
chvíle ale několikrát mi šlo o život. V "Áčku" na Nově jsem vyprávěl
jak mi Ježíš 3x nastartoval přívěsný motůrek který byl ůplně pod vodou,
aniž bych se ho dotknul, jen sem volal k Ježíšovi když už neovladatelná
loď málem válela sudy z ohromných vln rozbouřeného Atlantiku (
nevyhodil jsem včas plovoucí kotvu). Když člověk žije bezpečným rutiným
životem s výdobytky zpohodlnělé civilizace, tak je lehké být atheistou.
Na moři je to už trochu jiné. Posádka mladých lidí na mé lodi (při
čištění pobřeží od nafty) co žíli v rybářských osadách, mi vyprávěli co
jejich otcové zažívali za zázraky když se dříve kdy neexistovaly
satelitní navigátory, vydali na rybolov mezi tisíci ůtesy, přišla bouře
a celá vesnice viděla Ježíše a celá posádka v bouři ztracené lodě
ohnivý sloup který se objevil když se všichni obyvatelé vesničky spolu
modlili za záchranu jejich životů .. Proto tam prý bylo až 90%
věřících. Vlny na vnějších ostrovech u otevřeného moře dosahují výšky
až 9m tak se nepokoušejte na nich přespávat. Při změně počasí by vás to
spláchlo jak špunty. Jsou tam také i silné proudy. Radši se držte v
bezpečí za hradbou vnějších ostrovů které velké (zdůrazňuji velké) vlny
lámou.. Viděl jsem fotku pořádné nákladní lodě jak seděla na vrcholku
jednoho docela vysokého vnějšího ostrova, kam jí vlna vrhla. Když jsem
žil v Thajsku, Tak jsem viděl, jak relativní pojem slovo "velké vlny"
je. Sijamský záliv je neuvěřitelně mělký takže větší vlny se v něm
zlámou a do vnitřní části zálivu se nedostanou. Misionář který mne
požádal abych s ním žil na jeho 20metrovém katamaránu a dělal mu
kormidelníka, mi vyprávěl s hrůzou v očích že za svých 18 let plachtění
v Thajsku, zažil i vichřici kdy byly až 2 metrové vlny. Nechtěl jsem ho
urazit a tak jsem se jen snažil vší silou potlačit úsměv.
Zimní práce na moři.
Dělám
frajera před posádkou naší lodě, jak daleko můžu po ledě dojít než se
propadnu. Na lodi jsme měli naftová kamínka, takže jsme se po takové
frajeřince jen převlékli, ohřáli a šli dál makat.
Když byla zima
tuhá, tak se někdy na obydlené ostrovy jezdilo i autem po ledě. V
pozadí vidíte jak skalnaté a holé jsou většinou tamní ostrovy, ale i
tam skoro vždy naleznete náplavové dřevo na vaření. Na některých
ostrovech jsou maríny, kde si můžete načerpat pitnou vodu. V městečkách
a vesnicích máte prakticky všude pitnou vodu. Ta teče i z kohoutků na
veřejných záchodech. Leda na trajektech co jezdí mezi ostrovy bych vodu
z kohoutků nepil.
Vracíme
se večer z práce na lodi pobřežní stráže.Tyto lehké hliníkové lodě
výsadkového typu s plochým dnem propluly i mělčinami ( mohl jsem
zvednout vrtule a přeject nad viditelnými útesy co byly jen pár
decimetrů pod hladinou) a uvezly i ohromné generátory a stříkačky.
Kvalita fotek je nevalná ale snad vám to švédské souostroví trochu přiblíží.
Zdraví vás Myšák