.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...
... se stát autorem
... znát lidi kolem Postřehu
... sponzorovat Postřeh
... vložit/upravit článek
Boží Dar
 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Listopad  >>
PoÚtStČtSoNe
       1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30       

 .: Online
Stránku si právě čte 27 lidí.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie
Chata v České KanaděChataUbytování velkých skupinPenzion v Jižních ČecháchPenzion v KunžakuRybařeníJižní ČechyPenzion StrmilovKomorníkChata u rybníka KomorníkaUbytování Česká KanadaKomorníkUbytování v Jižních Čechách
 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

 

Komentáře
ke článku: Nebojme se Linux
(ze dne 14.10.2006, autor článku: Risik)

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 
Čarodějnice létá na: 
(Ochrana proti spamu
doplňte slovo do pole)
 


zbývá znaků:   zapsáno znaků:

    

V rámci komentářů nelze používat HTML tagy.

Pro vložení tučného textu, hyperlinku nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [odkaz]www.domeny.cz[/odkaz], [email]jmeno@domena.cz[/email]

S vložením komentáře souhlasíte s našimi podmínkami

************** * **************

Nebojme se Linux
linux-logo.pngLinux jsou spolehlivější, uživatelsky přívětivější, jen mají tu chybu, že nejsou tolik rozšířené.

 

Hned na úvod chci upozornit, že rozhodně nehodlám konkurovat skvělým článkům Dominika Janků „Linux - adresářová struktura; „Linux - oddíly a souborové systémy“ a „Linux - perspektivní operační systém“, podle mého názoru skvělým a potřebným článkům. Chtěl bych se na problém podívat maličko jinak. Chtěl bych dosáhnout toho, aby se vyzkoušení Linux odvážil i prostý a obyčejný uživatel, aby i člověk, který chce od počítače v podstatě jenom chat, e-mail a nějakou tu kancelář, občas upravit a vytisknout fotku, vypálit CD či DVD měl důvod po Linux sáhnout. (Mimochodem víte, že třeba na brouzdání po internetu, či na stahování je Linux až o 30% rychlejší při stejném připojení než Windows?). Vím že nezasáhnu lidi kteří chtějí hrát hry, protože moderní hry, novinky, ty prostě zatím nikdo pro Linux nelokalizuje, neboť jeho členská základna je zatím odlišně zaměřená. Ale v blízké budoucnosti? Kdo ví.

Ano, skutečně úderný nadpis řeknete si, ale myslím si, že ta údernost je právě zde na místě. Protože většina nás, obyčejných uživatelů se prostě Linux bojí. Mají strach, protože si někde přečetli, nebo jim někdo řekl, že je to záležitost pouze pro šťouraly či vědce, kteří znají spoustu příkazů, které musí trpělivě vpisovat do příkazové řádky. Já když kdysi začínal s Linux koketovat a zvažoval jsem první nesmělé kroky, řekl mi jeden kamarád „Linux musíš buď milovat nebo nenávidět a já je nenávidím, protože se nikam nedoklikám“. No jednak je tomu víc jak 15 let a jednak dneska už vím, že to od něj byla určitá pohodlnost. Asi jako když umíte anglicky a víte že budete pár měsíců v Německu, ale přece se nebudete učit Německy jenom pro to. Navíc se s každým Němcem anglicky také domluvíte, ne? Myslím si, že to je přesně ono. V práci máme Windows, kamarádi a známí mají Windows, když se mi něco stane a nevím si rady, kdokoliv pomůže a poradí. Proč bych měl mít snahu čas i energii věnovat něčemu novému a vcelku zbytečnému, protože sednu k PC v práci, ve škole, odpočítám zelené kostičky, přihlásím se a jedu. Většinou v ničem jiném než v Outlooku, možná v texťáku či tabulkáči – tedy mám na mysli přesně Excel nebo Word. Za ta léta, kdy jsem nucen se s těmito produkty profesně potkávat, tak jsem si na ně zvykl a vlastní pohodlnost mě nutí u nich setrvat. Neřeším, jestli jsou dobré či špatné (a oni překvapivě dobré jsou) nezkouším, jestli by mi něco jiného vlastně nevyhovovalo víc, jestli by to pro mě nebylo lepší. Po ČR se přece pohybuje asi oněch pět „vycrakovaných“ kopií kompletních MS Office a když zakážu on-line aktualizace, pracuji zadarmo s tím, co by mě stálo desetitisíce. Jenže to má háček. Pokud to tak udělám, neliším se od těch, na které permanentně nadávám. Asi není omluvou, „Já jsem chudý student, nemohu si dovolit vyhazovat peníze za soft.“ Ale musíme si uvědomit, že když se prostě za věci platit nenaučíme, tak právního prostředí nikdy nedosáhneme.

„A už je to tady!“ řeknete si. „Všichni tvrdí že Linux je zdarma a on mluví o placení.“ Ano je to tak. Jenže platit nemusíme jenom penězi. Linux je skutečně zdarma a navíc s nástroji, za které zaplatíte jinde desetitisíce a to rozhodně nepíšu jenom z rozmaru, abych vás nalákal. U Linux především platíme tím, že se musíme trošku učit, že musíme respektovat jeho odlišnosti, i když jejich vývoj je v současnosti natolik dynamický, že se rozdíl v běžném užívání stírá. Navíc u Linux je základem staré dobré (a tedy za ta léta ze všech neřestí vysekané) Unixové jádro. To běhalo i na sálových počítačích kdysi, když byla elektronika ještě v plenkách a když si nikdo nedovedl představit, že by počítač mohl zabírat prostor menší než je středně velká místnost. Tím nechci říct, že by to bylo něco zásadně zastaralého. Žádný jiný operační systém se tak rychle a kvalitně nevyvíjí, jako právě Linux. Když už jsem nakousl tu podstatu, jak jsme si zvykli porušovat zákon a snad to ani jako nic špatného necítíme, tak u právního příměru ještě chvilku zůstanu.
Všechny rozvinuté krajiny světa, které si zakládají na spravedlivém právním systému nalezly jeho počátek v Římském právu, zdokonalují jej, nabalují novinky ale ten prazáklad, to jádro zůstává. (proč se oklešťovat od něčeho co je dobré). Protože málo platné, přes veškerou degeneraci a prohnilost římských senátorů, oni dokázali jako první definovat zákony demokracie v tak obecné a platné rovině, že se to snad ani lépe nedá. Oni byly schopni objevit principy justice. Zákon přece nelze vymyslet, musí se objevit a to se jim povedlo.

Takže si to shrňme. Co vlastně potřebujete k Linux, aby jste jej začali používat? Nic více či méně, než špetku odvahy udělat to. A hlavně několik zásadních rad, jak to udělat, aby jste si takovým rozhodnutím pokud možno nenapáchali žádné škody. Potom už jenom chuť poznávat cokoli nového a hrát si s tím.

Takže se pusťme do práce. Jako první nejdůležitější věc budete asi řešit, jakou distribuci zvolit. Není to nic jednoduchého, protože jich je více než požehnaně (příčinou jsou právě GNU licence, které umožňují komukoliv vzít základ, předělat si ho k obrazu svému). Takže, až začnete na internetu zkoumat, zjistíte, že dostupných, plně lokalizovaných jich je nejen les, ale opravdový a pořádně rozlehlý deštný prales. Pokusím se vás tím houštím provést tak, aniž by jste si vyvrkli kotník.

Předtím, než se do zkoumání pustíte, musíte se zamyslet a ujasnit si pár pojmů. Pracujte pečlivě, protože jednotlivé distribuce si mohou být vzdáleny jako den a noc. Některé jsou ušité na míru programátorům, jiné šťouralům – jak s oblibou říkám, „softwarovým kutilům“. Další zase díky dobrým grafickým průvodcům, vyhoví laikům, nebo běžným uživatelům, kteří se potřebují především myší doklikat k potřebným aplikacím a spustit je. Vytvořit, uložit či smazat nějaký dokument, toť vše. Já se z pochopitelných důvodů budu právě věnovat té poslední skupině.

Nač by jste se tedy měli sami sebe především ptát? Zkusím ty dotazy definovat za vás.

  1. Zkuste si uvědomit, co je hlavní náplní vaší práce s PC.

  2. Jestli od instalace pro práci potřebujete a vyžadujete grafického průvodce a plnou českou lokalizaci.

  3. Zda si troufáte či ne, na nutnost ovládání v příkazovém řádku.



Určitě přijdete i na řadu dalších dotazů, ale tyto byste jistě neměli minout. Pokud dojdete k přesvědčení, že PC potřebujete převážně na kancelářskou práci, brouzdání po internetu a chatování, že to co jste prozatím poznal-a je Windows a dvojklik myši, potom si myslím, že pro vás přicházejí v úvahu dvě z celého toho lesa distribucí. (Vidíte, jak nám to prořídlo). Jaké to tedy jsou?

  1. Suse Linux od Novellu (pro info se podívejte na stánku www.suse.cz)

  2. Mandriva Linux (pro info můžete navštívit odkaz www.mandriva.cz )

Obě distribuce jsou plně česky lokalizované a obě snadno instalovatelné. Velmi snadno. (Instalovat Mandrivu je snažší než Windows).

 

POZOR! NÁSLEDUJÍCÍ INFORMACI ZVÝRAZŇUJI, PROTOŽE JE VELMI DŮLEŽITÁ. NEŽ VŮBEC ZAČNETE UVAŽOVAT O INSTALACI, ZJISTĚTE SI, JAK JE MOŽNÉ ODINSTALOVAT LINUXOVÝ ZAVADĚČ, PRÁVĚ U UVAŽOVANÉ DISTRIBUCE!!!

Zavaděč se totiž v určitém ohledu chová jako živý organismus. Velmi houževnatý živý organismus. Musí! Na něm totiž je, aby za každých okolností zavedl vybraný operační systém (pokud si budete chtít ponechat v počítači i Windows, tak od okamžiku skončení instalace přejímá Linux zavaděč i jeho úlohu.) Nikdy nevíte co se může stát, a kdy budete potřebovat původní zavaděč obnovit a věřte mi, sám jsem se s tím několikrát potýkal. Pokud víte jak na to, je to záležitost několika minut, pokud ne, můžete na formátování disku strávit třeba čtrnáct dní, můžete pracovat různými speciálními nástroji a k uspokojivému výsledku nedojdete. Viděl jsem disk, ze kterého byly několikrát odstraněny všechny oddíly, znova vytvořeny, byl nesčetněkrát formátován a stejně při startu Lilo zavaděč problikával.

Dále bychom si měli ujasnit, zda chceme mít v počítači Linux společně Windows (a proč ne, když to je možné). Pokud ano, musíme pro to udělat několik nezbytných kroků.

  1. Pokud chceme mít oba systémy nově nainstalované, (čisté), pamatujme, že Windowsem bychom měli začít. Důvod toho je čistě prozaický. Windows se chová v určitých ohledech tak trochu jako virus, třeba tím, že při instalaci natvrdo přepisuje veškeré startovací soubory, takže pokud budete postupovat opačně, s nejvyšší pravděpodobností Linux nespustíte. Je to samozřejmě řešitelná záležitost, ale k řešení se nedoklikáte myší.

  2. Pokud používáte Win XP (2000) a používáte souborový systém NTFS, nepokoušejte se nástroji pro správu disků který je součástí Linux, a spustí se vám automaticky při instalaci systému, přerozdělovat disk. V pravdě vám to nedoporučuji ani pro systém FAT32. Ale tam už můžete být úspěšnější. V případě NTFS se to rovná sebevraždě všech vašich dat. Samozřejmě, že potřebujete uvolnit prostor pro Linux, ale je nejlepší udělat to pomocí nějakého speciálního, pro to vyvinutého nástroje. Třeba já osobně používám „Partition Magic“. Ale nyní si neodpustím tři poznámky.

  •  
    •  
      • Pamatujte na to že PMG je komerční program a není zadarmo. Jedním z důvodů proč používat Linux je právě softwarová svoboda a neporušování autorského zákona. PMG není GNU, tak má licence postavené jinak. Pokud jej nevlastníte, nechte si disk rozdělit jakýmkoliv servisním střediskem, není to zase tak drahá věc, aby vás finančně položila.

      • Pokud jste s nějakým takovým programem nikdy nepracovali, každopádně se na servis obraťte. Vaše data jsou asi příliš cenná na to, aby jste je podrobili riziku vlastního výzkumu metodou „pokus omyl“.

      • Před instalací zálohujte vše, na čem vám záleží. Nepamatuji, sice, že by se při správně provedeném postupu něco zničilo, ale ponechte si i možnost, že vše správně neprovedete. Nikdo přece není neomylný.

  1. Pokud používáte NTFS souborový systém musíte se smířit s tím, že k údajům na tomto disku budete mít sice přístup, ale nebudete moci z Linux na tento disk zapisovat. Tomu se říká, že jej nebudete moci datově sdílet. Není to chyba Linux, ale politiky firmy Microsoft. Pokud máte souborový systém FAT32, můžete na tento disk i z Linux zapisovat, ukládat. Klidně si můžeme rozepsat v Linux dokument a ve Windows v tom později pokračovat či naopak. Z výše uvedeného vyplývá, že doporučuji při rozdělování disku pamatovat na tuto skutečnost a buď si sám oddělit prostor, nebo si jej nechat vytvořit, který bude formátován na systém FAT32 (Sám systém Windows může být klidně ponechán na NTFS.) Fat oddíl nemusí být velký, jen je velmi výhodné, když už v PC máme dva operační systémy, pokud můžeme určitá data sdílet. Ta potom ukládáme právě tam.

  2. Pokud si oddíl „Fat“ nevytvoříme (nenecháme vytvořit), najdeme sice vše na disku, ale soubory budou označeny příznakem „pouze pro čtení“, takže ty, které budeme chtít použít je nutné nejprve zkopírovat do adresáře „Home“ a tam příznak změnit. Potom s nimi lze normálně pracovat. Je to taková malá náhražka, ale plnohodnotné „sdílení“ to nemůže zastoupit, neboť data do Linux sice dostaneme, změníme a uložíme, ale už je nejsme schopni nakopírovat na NTFS zpět. Zatímco, všechny oddíly Microsoft systému jsou z Linux čitelné a alespoň „prohlížitelné“, opačně to nefunguje. Ve Windows prostě nenajdete nic, co zabírá Linux. Pokud to bude fyzicky jiný disk, nezobrazí se vám, pokud jeho část, bude se vám o jeho velikost hlásit kapacita disku menší.

Tak si myslím, že na první část jsem vám dal podnětů až až. Nechám vás vydechnout a srovnat si to v hlavě. Pokud vás to moje psaní zaujalo, pokud to myslíte vážně a opravdu toužíte Linux vyzkoušet (Přál bych vám to), můžete svou spokojenost vyjádřit v komentáři a potom se určitě sejdeme u druhého dílu (bude se mi lépe psát, když budu vědět že je zájem). V tom si povíme nejen jak vlastně přijít k distribuci, kde ji sehnat a jak si ji vypálit, aby fungovala, ale projdeme spolu krok za krokem instalací. A nezapomeňte, „NEBOJTE SE LINUX...“



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz