...nevážně...nepoeticky...z nouze a bídy...žvatlám
Moje kůže voní
po víně
povinně
stéká pod okap
kap a kap
kap a kap,
a pak --- kápne božskou --- v klíně,
co docvrlikal.
_ _ _
Vzlykal!
mi šedivý pes
v náručí
že jeho víno nikomu nechutná.
Měl červený svetr
donr vetr
a krumcajs element.
čeládko líná.
_ _ _
pokrok nenastal
jsme zase o rok
nazpět.
Bylo nás pět,
a už jsme jen čtyři
schovaní v hostinci Bečka.
_ _ _