.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...

 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Listopad  >>
PoÚtStČtSoNe
     1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30

 .: Online
Stránku si právě čte 5 lidí.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie

 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

 

Komentáře
ke článku: Proč se Linux nikdy nestane majoritou na desktopu
(ze dne 03.12.2006, autor článku: Dominik Janků)

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 
Čarodějnice létá na: 
(Ochrana proti spamu
doplňte slovo do pole)
 


zbývá znaků:   zapsáno znaků:

    

V rámci komentářů nelze používat HTML tagy.

Pro vložení tučného textu, hyperlinku nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [odkaz]www.domeny.cz[/odkaz], [email]jmeno@domena.cz[/email]

S vložením komentáře souhlasíte s našimi podmínkami

************** * **************

Proč se Linux nikdy nestane majoritou na desktopu
tux_maly.jpegTřeba také proto, že většina z Vás je líná si přečíst tento článek.


Internetem kolují různé názory o rozšíření Linuxu na běžnou pracovní stanici. Neustále jsme zahrnováni zprávami typu: "tento rok Linux prolomí hranice desktopu" atp. Humorné na tom je, že tento typ zpráv se objevuje každým rokem znovu a znovu. Faktem ale zůstává, že podíl Linuxu na workstationech je menšinový. Dle mého názoru tomu tak bude i nadále. Důvodů pro toto tvrzení je několik a já se je pokusím shrnout v tomto článku.

Pro hledání příčin musíme cestovat do minulosti, konkrétně do doby, ve které se uskutečňuje náš první kontakt s počítačem. Ve většině případů se jedná o dětství (správnost tohoto období zde kritizovat nebudu). Již malé dítě si zapamatuje tlačítko Start, ikonky na ploše a panel aplikací coby neoddělitelný prvek každého počítače. Na základní škole ho pak v tomto poznání utvrdí většinou stejně zatvrzelí učitelé výpočetní techniky. Takový to jedinec pak zavrhne Linux z principu. Proč by konec konců neměl. Své oblíbené herní tituly tam nenajde a příkazový řádek spíše nahání hrůzu než chuť poznávat. Ovšem vždy se najde vyjímka, která potvrzuje pravidlo.

Střední školy a gymnásia jsou již v tomto směru o poznání lepší. Ačkoliv se spíše jedná o pár počítačů, než o učebny, přeci jen je zde kontakt s tímto operačním systémem možný. I když studenty přehlížený. Opět zde narážíme na problém člověka, vycvičeného na tlačítko Start. Obecné podvědomí pak identifikuje tento systém jako exotikum, neznámou věc, které je potřeba se vyhnout. Rozkvět, v pojednání škol, pak přichází až na vysoké škole. Zde jsou již lidé s poněkud většími vnímacími horizonty.

V běžném životě tak Linux přílišné sympatie nevzbuzuje. Jednak je to již jmenovanou absencí herních titulů, které, co si budeme povídat, tvoří v 80% hlavní důvod k vlastnění počítače, a jednak absencí známého prostředí. Nevím, co by si počalo dítě či rodič, kdyby jim někdo řekl, že musí připojit /dev/hda1 na /mnt/win. Zkrátka: Linux vyžaduje vědomosti a myšlení, které neodborné společnosti chybí. Nic na tom nezmění ani velké distribuční giganty jako SuSE, RedHat či Mandriva, které své produkty vydávájí jako user frendly. Neboť i tyto, méně vzdělané populaci určené, distribuce běží na Linuxu.

Ve firemním prostředí je nasazení Linuxu různé. Jedná-li se o prestižní a významnou firmu, většinou v ní také naleznete Linux, v opačném případě nejmenovaný os. Rovněž si nedokáži představit účetní, která pracuje v Linuxu dejme tomu s kancelářským balíkem OpenOffice. Když na ní vyskočí dialog pro uložení souboru, ve kterém bude cesta k souboru uvedena, dejme tomu nestandartním způsobem, hrůzou ji stoupnou vlasy na hlavě. Když se pak odhodlá zavolat na hot line, získá, v tom lepším případě, odpověď typu: vložte disketu, připojte disketu a najeďte do adresáře /mnt/floppy. Chudák zmatená účetní rezignuje - nikde není písmeno A:. Ten samý problém by nastal při instalaci nového programu, kde by nebyla sekvence tlačítek další-další-dokončit.

Jako jedinná možná perspektivní prognóza do budoucna se mi proto jeví snaha asimilovat komerční sféru Windows, open source aplikacemi. Dávám velkou naději balíku OpenOffice, Gimpu, Firefoxu a dalšímu softwaru svobodného světa. Pro vývojáře a firmy bude atraktivní Linux pouze tehdy, pokavaď budou moci vytvořit jen jednu aplikaci, která po překladu poběží na obou těchto platformách. Tento problém již například řeší knihovna GTK+, což je knihovan grafických prvků (tlačítka, listy, okna), která je již dostupná i pod Windows a je automaticky dodávána s šířeným programem. Vycvičovací techniku tedy musí zkopírovat i autoři svobodného software.

Pokud bychom chtěli přejít na Linux kompletně, muselo by se něco hnout od shora. Žel v tomto směru mám názory veskrze negativní. Musím konstatovat, že naše státní správa, která by to změnit mohla, je bandou dementních, omezených a ignorantních blbců. Musíme tedy vyměsnat nejprve tyto brzdící články (to se například podařilo v Itálii, kde celé školství migrovalo na Linux) a pak si můžeme pogratulovat k úspěchu. Osoběně bych si nikdy nepřál rozšíření Linuxu na úkor jeho možností. Ono zde platí staré lidové přísloví:"když se kácí les, létají třísky." Mám dojem, že zde by létaly celé klády, proto je věcí každého člověka, aby se svobodně rozhodl, jaký systém chce používat...

 



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

şehirler arası nakliyat şehirler arasi nakliyat ücretleri

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz