/Připadám si divně.

Fotomontáž prázdného místa ve vlastním světě.
Svůj život osočuju, protože tuším,
že jinde by mu bylo líp.

Asi si připadám tak nějak nijak./

Je to taková ta depka, co prostě přijde
A s podzimem
to nic společnýho mít
Ne
Bu
De
_bil(y) mě vlastní vzpomínky

A teď už tu nejsou

Nic není.

(Příště než zapomenu,
pořádně si promyslím jestli
chci zapomenout)

Připadám si jako
In
Tro
_ska(ndální) zkamenělina času.
Prší.
Brečím.
Nevím proč.

Chci být zase úplně malá holka.
Nechci.
Prosím!
.
*
.
*
.
*
Pro velké je tak strašně důležitý cíl.
Říkají mu "to správné".

Malí tam žijí.

Když jsou