"Kdybychom byli za svoje sny zodpovědni jako za realitu, nikdy bychom neměli svědomí usnout." (neznámý autor)
Vrátil se sen
/jakási vidina přeletu smrti/
s duhovými psy,
co loví duše na březích.
Otevřel oči dívkám
a z jeskyně vylákal smích,
zlobný,
hroutící se z patra do hrtanu
a polknutý falešností.
Jen nehlučnost
a arogantní štěkot psů
lomcoval ránem.
Spatřil jsem….
….smrkové obklady
a ucítil cukání koutků.
Neslyšel jsem….
/byť chtěl bych/
….hemžení davu.
Vstávám pravou nohou
do levého prázdna.
