Ráno jsem vstala levou
/ nevím to jistě / jenže
svědomí vyšlo na chyby
a potvory nejsou a stejně
berou

City mi padaj z protisměrů

Do Země Polárek / bez zkušeností /

Mám dost těch rad,
všech starých
ctností
.

! Snílci Jsou !

Ti, co lásce bezdůvodně
věří, jen stěží ... no asi ne...
je hvězda vymyšlená...

Nezáří,
uzamčená srdeční stěna... mlčí...
! Mlč !

/ Je pozdě,
dneska si ze mě číst
... nechceš ?

Řekni mi jednou
bude nám líp...

Já vím, že nemůžeš
a stejně to slib

. - . - .

To červená esa
z nejtajnějších žalů
propadla výhra
srdcovejch králů
Z jiskřiček očí
cit beze těl

Nechtěla abys zapomněl !

Teď není jen motýl,
vždyť učils ji létat...

Však jsem-li ten pramen,
co po Tvé touze stékal

Řekni mi jednou
bude nám líp...

Já vím, že nemůžeš
a stejně to slib,

jednou..