...v životě mě učarovalo jen několik dívek, Barča je jedna z nich, proto vkládám dvě básně, které jsem napsal pro ni (když loučení, tak, jak si to Barča zaslouží), 1. je psaná 24. 6. 2006 v nočních hodinách nad jejími obrazy na srazu Literu a 2. je spontánní a vyvolala ji pouhá vzpomínka na tuto malou krásku...
Obrazy ticha
Malá rybka v korálovém útesu,
polovičatý pohled smrti zvětšený Tvým úsměvem
stesk visí ve tmě - trpce v poklusu.
Sedíš.
Až na strnulá záda Ti zaklepem‘,
tíha ostrých snů zaryje se do Tebe.
Padají víčka, jizvy sténají,
vůně vína v tvářích zraje
Černá krása vkrádá se potají
do slunečného kraje.
Zakousnutý úsměv v hlavě psího vína,
které nikdy bolest nevylíná.
A TY OČI ....
Mixture Picture
Hlahol školky
spí mi v místech,
kde záda pokryla slunéčka
s černými tečkami.
Jarní park zavoněl
modrou sodovkou
a vlétl dětem do očí.
Skrze bačkůrky
se drásá ven,
aby usedl na kořenech
exotické borovice
a spálil vše, co bylo
před dětstvím.