...že žijeme pod svědomím, ačkoliv si to neuvědomujem, dokud nás nezatíží. A pak...
Přes břicho oceánu
přelétly rychlé stíny
a na hladině zůstala
žírná mastná oka.
Lži utonou až k ránu
v závojích celofánu,
až svědomí zas vyčichne
a uzavře svůj lokál.
A ostří ostří vlci
z ryzího olova
zatím čekají v šatně,
než jim kdo jícny slátá.
Bůh se prý dívá zvenčí,
než tělo oková,
Salome ještě létá,
Salome ještě tančí.