...Každá agrese je hnusná...

Vyšší sedel
touha uniknout nízkosti,
větší himálajských kopců
žár v srdci.

Pošlapaných chrámů
tisíce
blátivé stejnokroky
vpochodované hřeby
do těl mnichů,
modliteb Tibetu
mlýnky se zastavily.

Den v pozoru
klečí a prosí,
na rudých šerpách mrtvol
není krve
ni z konce světa
dohlédnout.

Hor pláč
stoletým sněhem
černých zornic skála
slepě zírá
zbavena milosrdné temnoty.
v rudý rozbřesk.

Nad strnulou oblohou
Vlajka pro Tibet
skryla Všehomírné Slunce.