.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...

 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Únor  >>
PoÚtStČtSoNe
     1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28   

 .: Online
Stránku si právě čte 5 lidí.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie

 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

 

Komentáře
ke článku: Jehlice
(ze dne 07.01.2008, autor článku: Marion)

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 
Čarodějnice létá na: 
(Ochrana proti spamu
doplňte slovo do pole)
 


zbývá znaků:   zapsáno znaků:

    

V rámci komentářů nelze používat HTML tagy.

Pro vložení tučného textu, hyperlinku nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [odkaz]www.domeny.cz[/odkaz], [email]jmeno@domena.cz[/email]

S vložením komentáře souhlasíte s našimi podmínkami

************** * **************

Jehlice
Slyšela jsem dnes větu vytrženou z kontextu. Docela se sem hodí: "může se to stát i vám".

„Zavaž mi šálu, prosím. Až se vrátím, nechci Tě tady vidět.“

„Půjdu, ale vezmu si s sebou vše.“

Odcházím do obdélníku světla, do mrazu, který mi láme nehty. Na stromech stále visí zlatočervený alobal, jmelí je orvané a jeho pocuchané pahýly tu a tam bezvládně padají na chodník. Někdo tady zpívá, jeho hlas zní jako elektřina, jako nárazový vítr. Míjí mě muž v kůži, kabát nechává za sebou ve větru, a do tváře má vsazený na krátko střižený ďábelský vous. Jeho havelok je tak dlouhý jako cesta, kterou prošel. Mám z něj divný pocit. Domy sebou začínají křečovitě cukat a ohýbají se do devadesátistupňového úhlu, tvoří obrácená L. Někoho mi připomíná, ne, něco mi připomíná, jakoby zhmotňoval minulost. V intenzivním světle kráčím dál a nechávám hrát elektrickou kytaru, která mě provází. Ve vzduchu cítím stagnaci. Z okna na pravé straně ulice ke mně doléhá příze kočky, vyfukovaná v kroužcích dýmu, a přede mnou se větví plazící se beton. Tvrdý, hranatý a strohý. Něco uchopí obrovského šachového koně, stojícího blízko mě, kůň se vznese a za okamžik je slyšet jen hlučná rána jako při dopadu meteoritu. Prohrál, protože stál tam, kde stál. Rozhodnu se odbočit doleva, protože do mě minule málem zleva narazilo auto. Procházím alejí lidských stínů bez jejich původců a nikde nevidím květy. Jsem nelítostná a rozhodnutá udržet své přesvědčení, že každému stačí jen jedna šance na to, aby ukázal svou pravou tvář. Mračím se a za mnou se na nebi rýsuje moje velká, zachmuřená podobizna. Chci už jít domů.

Zvoním na zvonek. Nikdo neotvírá.

„Tak už jsi pryč?“, křičím do zavřených dveří.

„Odcházím, ale beru si s sebou smysl.“

Přes práh sálá teplo a za červenými záclonami vidím siluetu. Rozostřuje se mi, jakoby se rozpouštěla. Chci hystericky zazvonit podruhé, ale zvonek tady není. Zmizel.

„Kde je, sakra, ten - ?“ Větu dokončím zajíknutím. Křičím, a chci se probudit. Všechno začíná být lepkavé, voskovité a necelistvé. Vzpomenu si na ten prosklený řev, který jsem slyšela v noci, je stále silnější, tak řezavý, uvězněný v mojí mysli.

„Kde jsou, sakra, ty schody, na kterých jsem stála?!! A co to mám, SAKRA….“

Klečím na široké pláni v čerstvě dopleteném svetru. Je úplné bezvětří, ale lístky se plíživě kývou, barvy pohasínají, ztrácejí se v tom příšerném intenzivním světle. Jediný zvuk, který mi listuje v uších je sykot prstů přejíždějících po okrajích karet. Klečím s jehlicemi zabodnutými v břiše.



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

şehirler arası nakliyat şehirler arasi nakliyat ücretleri

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz