"Žádná Paříž není,
zapomněli ti to říct."

(A nitro jeho hrudi
vypláchl do ovzduší
kouř další cigarety.)

"Ty kavárny,
cos o nich slyšela...
Snad jsi nevěřila..."

(Táhlé odpoledne
chutnalo jeho slova,
zatímco čekal,
kdy bude moci
přestat mluvit.)

"Nebuď smutná,
někdy tě vezmu
třeba do Lausanne..."

(A nové snění začalo,
opět vyhlédli
přes hladinu času,
nevědouc,
že žádné Lausanne není.)