|
<<
Listopad
>>
|
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| | | | | | 1 |
2 |
| 3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
| 10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
15 |
16 |
| 17 |
18 |
19 |
20 |
21 |
22 |
23 |
| 24 |
25 |
26 |
27 |
28 |
29 |
30 |
|
Stránku si právě čte 10 lidí.
|
|
Komentáře ke článku: Henrik Pontoppidan (ze dne 29.07.2008, autor článku: Pavel Kotrba)
************** * **************
Henrik Pontoppidan
Dánský spisovatel, prozaik a básník. Nositel Nobelovy ceny za literaturu v roce 1917.
Henrik Pontoppidan se narodil 27. července 1857 v Dánsku ve Fredericii. Jako syn pastora a důsledného teologa neměl lehké dětství, protože nechtěl studovat teologii, jak si to přál jeho otec. Rodina se později přestěhovala do Randers, které bylo obsazeno pruskými a později rakouskými vojsky, což Pontoppidana ovlivnilo v některých z jeho pozdějších děl. Henrik Pontoppidan odešel do Kodaně studovat na Polytechnický ústav přírodní vědy a matematiku, ale v roce 1879 studia ukončila a krátký čas se věnoval učení ve vyšší lidové škole. Poté se vypravil na cesty po Evropě. Pěšky zcestoval Dánsko, Německo a Švýcarsko. Tyto cesty se staly bohatým zdrojem pro jeho tvorbu.
V roce 1881 se oženil s Mette Marií Hansen, se kterou žil na venkově a cestoval, ale v roce 1888 se usadili v Kodani, ale jeho manželství v témže roce skončilo a oženil se podruhé s Antoinettou CE Kofoed, s níž měl dvě děti. Na počátku Pontoppidanovy tvorby se objevují zejména motivy přírody, venkovského dění a tradic. Ale později se přiklonil k hledání lidské existence a k reakci na soudobé dění v Dánsku. Odmítal naturalistické pojetí literatury. V roce 1917 získal společně s Karlem Adolphem Gjellerupem Nobelovu cenu za literaturu za „... za jeho dokonalé obrazy současného dánského života." citace z odůvodnění Švédské akademie.
Od roku 1928 žil Henrik Pontoppidan na předměstí Kodaně, kde také 21. srpna 1943 zemřel.
Dílo Henrika Pontoppidana
- Přistřížená křídla (1881, Stäkkede Vinger) sbírka povídek, autorův literární debut
- Náboženská obec Sandinge (1883, Sandinge Menighed) román, kritika módního křesťanství
Vesnické obrázky (1884, Landsbybilleder) sbírka povídek
- Mladá láska (1885, Ung elskov) novela
- Z chaloupek (1887, Fra Hytterne) sbírka povídek
- Folkelivsskildringer (1888-1890) dva svazky
- Mraky (1889, Skyer) novela kritický obraz dánské společnosti s výraznými sociálními aspekty
- Fejetony (1890, Kronniker) sbírka pohádek, resp. bajek. Do dalších vydání této knihy zařadil auotor ještě krátkou pohádku Orneflugt (1894, Orlí let). Jde o parafrázi pohádky Hanse Christiana Andersena Ošklivé kačátko s naruby postavenýn ponaučením, že „není nic platné vylíhnout se z orlího vejce, jestliže pocházíme z kachního dvorku."
- Země zaslíbená (1891-1895, Det forjattede land) třídílný román líčící neúpěch a zklamání mladého teologa, který opustí své protředí zámožných společenských vsrtev a odchází na venkov za „přirozeným životem". Ožení se s venkovským děvčetem a pokouší se vedle kněžského půsbení také hospodařit. Nezíská však kontakt s lidmi, zklame jako kněz, sedlák i manžel, nervově se zhroutí a v poblouzení umírá
- Vzpomínky (1893, Minder) román
- Starý Adam (1894, Den gamle Adam) román o síle erotických pohnutek
- Noční hlídka (1895, Nattevagt) román, hledání smyslu umění
- Píseň písní (1896, Höjsang) román
- Šťastný Per (1898-1904, Lykke Per) vývojově pojatý román líčí životní dráhu technicky nadaného Pera Sidenia uniknout z rodného kněžského prostředí. Per studuje techniku, má velkolepé plány na industrializaci Dánska a na technický pokrok v zemi, pronikne do bohatých a nekonvečně svobodomyslných kruhů v Kodani, chystá se oženit s dcerou zámožné židovské rodiny, ukáže se však, že síla rodného prostředí jej drží ocelovou rukou. Nakonec zjistí, že nejvíce ze všeho jej uspokojuje život osamělého askety a skončí jako cestář na jutském venkově. Perovo zdánlivé životní ztroskotání je však ve skutečnosti projevem jeho osobní vůle, jíž došel k poznání sebe sama. Román vycházel postupně a má osm částí.
- Starosta Hoeck a jeho žena (1905, Borgmestr Hoeck og hans hustru) a Královský host (1908, Den kongeliege) novely s náměty manželských problémů
- Velké strašidlo (1907, Det store spöglese) novela o nesmylsném pocitu viny
- Říše mrtvých (1912-1916, De dodes rige) pětidílný román zklamání a ztroskotání, nejpesimističtější Pontoppidanovo dílo. Kniha vyznívá jako fatalistická vidina posledního soudu, život je jen zlý sen, říše stínů, ve které se tančí na vlastních hrobech
- Milostné dobrodružství (1927, Et karlighedseventyr) román s milostným námětem
- Zlaté časy (1927, Mands himmering) satira na válečné spekulanty.
- Cestou k sobě samému (1943, Undervejs til mig seiv) čtyřdílné paměti
Česká vydání
- Mladá láska - Jan Otto, Praha 1895
- Dědictví - Jan Otto, Praha 1898
- Červená Karkulka a jiné povídky - Topič, Praha 1921, překlad M. Lesná-Krausová
- Královský host - Československé podniky tiskařské a vydavatelské, Praha 1921, překlad Hanuš Hackenschmied
- Starosta Hoeck a jeho žena - Nakladatelské družstvo Máje, Praha 1939, překlad Arnošt Kraus
- Šťastný Per - Odeon, Praha 1980, překlad František Fröhlich
*Jelikož v roce 1918 nebyla udělena Nobelova cena za literaturu, přestavíme vám příště nositele tohoto ocenění pro rok 1919, a to Carla Spittelera*
|
Zobrazit článek Henrik Pontoppidan
|
|