Stále jsou ještě rezervy, řekl by, otočil by se k nedovřenému kohoutku a utáhl by ho. Přece se nebudeme dívat na to, jak se celá ta smečka čísel tenčí.

Vždycky si myslela, že by to tak řekl - nejprve by šeptal, potom přidal na hlase a nechal odkápnout poslední kapku z baterie, aby se celá místnost ozrcadlila do maličké skulinky (takové bubliny vzduchu propadající se houstnoucí tekutinou konverzace), a pak by nechal vyšumět hlas do nejhlubších periferií kuchyně. Vždycky, věřila tomu, že by to tak celé bylo, každé odpoledne postávala u sporáku jako přibitá těmi plavými stíny padajícími oknem přímo na ni a odpočítávala kapku za kapkou. Táta by to spravil, možná je tam jen špatná gumička, pomyslela si. Husy už letěly přes dům ve své šipce a voda pořád ještě kape.

Dívala jsem se za sestrou, jak letěla ohnivým ránem až k potoku a zpátky, nebála se silnice stejně nic nejelo, ale kdyby jelo, záclona mi málem padala z ruky,  bylo tak hezky, ona utíkala, bylo to jako včera

Přejeli nám kočku.

Přišlo jí to strašně přemrštěné.

Sousedka se vrátila z drbů s jorkšírem na vodítku a nadávala na rozbitou silnici.

Kdy to tady asi spravěj?

Asi nikdy.

Nenaklánějte se přes plot, když je tak chatrnej, nabádala ji druhá s jezevčíkem, tmavovlasá šedesátnice, původně zdravotní sestřička s mnohými radami, a společnice nejen na sále. Nebojte, ten něco vydrží, padala skoro až na břicho paní s jorkšírem a nevšímala si jeho zarputilého výrazu, kterého dosáhla jemným přiškrcením při své gymnastice.

To by tak bylo, aby sem zavedly kanalizaci! - Nestrašte! Chytá se za hlavu, je trochu rozmazaná přes špinavé okno, ona vůbec byla vždycky trochu rozmazaná, od té doby, co nám kape kohoutek (tak se slyšela mluvit k ledničce pomalované samými ornamenty). Prý není na škodu mluvit k věcem, pokračuje, zatímco sousedce už nestačí dech a vypadá to, že se celá překlopí. Jorkšírek ustoupil o dva kroky. Paní sestřička hned reaguje: Vy se tu takhle opalujete? Ani ne - špitne sousedka spiklenecky, ale přijela zase ta pojízdná masna a já bych ráda, co tam maj.

Někdy taky nic, dodává jakoby navíc po dlouhé pauze vyplněné skřípáním plotu.

Bylo by to strašně hezký, kdyby zase sestra utíkala k potoku a zpátky, na plot bysme věšely věci z panenek, vyprané v kalužích, tam se vždycky zrcadlilo to nejčistší nad námi, zase bysme si výskaly a zase bysme závodily se šnekem od Velbaby, kterej doleze dřív přes kameny, třeba by se ještě dalo vrátit, jak jsme skákaly tam do jehličí, jak mě vodila do školy, jak se sama klouzala na igelitce z kopce před Martinem a jak se pak honili kolem zastávky, bylo by to strašně pěkný, kdyby mi tu měl kdo opravit kohoutek

Bude nadosmrti kapat

Přejeli nám kočku, rozplakala se kočka na okně

kočky, nebuďte fatalistky