Nevím, jak se ČT chová k těm stádům jednotlivých stran ve stranických šálách, čepkách a tričkách, v každém případě přístup k naší mladé facebookové generaci byl výborný.

Hned po registraci vedl Oscar Novák, člen týmu Otázek, který má na starosti sociální sítě, individuální korespondenci. Myslel jsem si, že individuální přístup je švindl a pouhé nakopírování textu a měnění oslovení v úvodu. Ovšem, Ocar okamžitě reagoval i na mé dotazy, což mne více než potěšilo. To, že by s Vámi někdo z ČT vedl konverzaci, pokud jim napíšete, se v podstatě, až na Marka Ebena, nestává. 

Přečetl jsem si tedy instrukce, co můžu a nemůžu a vydal jsem se do Domu kultury města Ostravy. Oranžády, především důchodci, stáli už dvě hodiny před otevřením vzorně ve frontě, jako by to byl pluk připraven jít do boje. ODS byla z 90% zastoupena mladými lidmi (asi studenty). Věci Veřejné byly všehochutí. Od největších hulvátů (tentokrát to nebyli oranžoví, ale příznivci VV, kteří dělali největší bordel) po normální lidi. Příznivci TOP09 asi nepodléhají stranické hysterii, protože jsem viděl možná jedno tričko s malým logem TOP09, jinak nikoho. Komunisté byli zastoupeni pouze několika důchodci. Od lidovců bylo taky pouze pár lidí. 

VIP skupina Facebook
Václav Moravec asi dobře ví, proč do prvních třech řad nepouští stranické fanatiky, ale většinou mladé (i středoškoláky) lidi, kteří se o místa poperou na Facebooku během 5 minut. Bylo nás pouze 40, ale měli jsme zvláštní vchod, pustili nás jako úplně první (ostatní procházeli bezpečákama více než hodinu) a měli jsme rezervace na jméno v prvních třech řadách spolu s novináři a osobnostmi kraje. V podstatě takové VIP - viděli jsme i to jak se vše nastavuje, připravuje, nasvětluje, koriguje s přenosovým vozem... Oranžády a jiné zfanatizované spolky začali vpouštět až později - a patrně dobře vědí proč. Jakmile do sálu vejde tahle ufuněná a nevychovaná banda, neslyšíte vlastního slova. 

Navíc, i novináři přišli o dost později, než my, takže přišli o největší legraci večera - generální zkoušku, kdy "Dáša" po nalití skleniček vodou zapomněla tác na židli jedničky kandidádky KDU-ČSL. Ten pak pochopitelně tácek rozsedl a s nadsázkou se začalo řešit, že tento tác - majetek České televize - byl nenávratně zničen. Následně se na generálce pokládal dotaz lídrům ohledně legalizace konopí. Zaorálek se přiznal, že tuto zálibu zatím ve straně příliš nepraktikují, takže neví, jaký má ČSSD názor. Dodal, že to brzy napraví. 

Legrace pokračovala až do zahájení živého vysílání, kdy měl člověk pocit, že tam nesedí lídři kandidátek, ale šestice kamarádů na dobře rozjeté párty. Pak ovšem zazní znělka a najednou se rozjíždí známé stereotypy a stranické hašteření. Klobouk dolů před Václavem Moravcem. Ještě 5 sekund před zahájením vysílání laškuje s publikem, aby pak během jediné sekundy začal zcela vážně zahajovat přímý přenos (vzhledem k povodním). 

Chybí napětí
Koukat na OVM v TV a sedět přímo tam je obrovský rozdíl. Zatímco u televize nadáváte, jaký je který politik pitomec a říkáte si - ten mu to ale nandal, tak při osobní účasti zjistíte, že je to normální posezení normálních lidí s větším či menším divadelním talentem. Že ta naše velká politika není vlastně nic tak velkého a vzdáleného. Občas zauvažujete, jestli tihle trotli skutečně tuto zemi vedou... Třeba v obyčejné firmě se vede reálný život. Vy doma taky vedete reálný život. Ale já si po účasti v přímém přenosu ČT říkám - že je to vlastně hodně zvláštní svět. Znám zevnitř i rozhlas. Ale televize... vůbec nevnímáte, že se účastníte něčeho, na co se kouká milion lidí. Když jste při natáčení, není Vám "vnucen" pohled od střihače. Vůbec nemusí být Vašim hlavním zájmem ksicht Zaorálka, ale můžete se potěšit pohledem na tu mladou krásnou kameramanku co natáčí publikum a Vaška. Můžete sledovat umaštěné a poškrábané pultíky, odlepující se koberce během přímého přenosu, lámající se židli pod poněkud silnější osobností regionu. Vidíte taky svinčík štábu na každém místě, o kterém vědí, že se nedostane do záběru. Pak je paradoxně hozená taška a pití uprostřed podia :-). Vidíte sociologa Hartla házející ksichty na publikum z plazmy v čase, kdy ještě není oficiálně připojeno studio v Praze do živého vysílání. 

Když to shrnu, být u toho je velká legrace. A lidi - to politické napětí je zbytečné. Je to jen virtuální hra. Jinak to jsou všichni lidi se smyslem pro humor. 

A taky si pamatujte, že změnit věci není tak nereálné. A myslím si, že při troše šikovnosti ani založení nové strany, která se dostane nad 5% není nereálné. Svět médií je totiž svět fikce. I když při reálné účasti je člověk víceméně klidný, tak doma za tou bednou to všechno víc prožívá. A já po dnešních Otázkách Václava Moravce vůbec nechápu, proč...