Je takové horko.
Jednou rukou, dvěma prsty
osvobodím ňadra z podprsenky
a svleču tě až do masa.
Noříme se
do hlubin louky v stínu,
z dálky probublává odpad zvuků města
a taky asfaltová cesta, co ke spěchu je předurčená.
Ty dál se koušeš do rtů a v hlavě příboj hučí ti.
Hmyz a mouchy v pravém okamžiku
lozí po tvém nahém mase,
tedy vstáváš a říkáš, že to nesneseš
To já si ještě zdřímnu
Můžeš zase plavat.