Nikdy jí nedávejte do ruky nic s kofeinem...

Je pro mě těžké psát o někom, koho znám tak dlouho. Přesto se o to pokouším.
Nikdy jsem netušila, že s Markétkou můžu mít takový vztah, protože jsem ji na základce neměla moc ráda. Potom odešla na gymnázium a náš vztah se začal pomalu vyvýjet. Teď je to moje nejlepší kamarádka a já neznám lepšího člověka.
Ve všech situacích mě vždy povzbudila a nebála se říct mi svůj názor. Jde si za svými sny, třebaže jsou sebevíc paličaté, věří jim a já taky.
Jsme propojené něčím víc, než je „jen“ přátelství…obě máme ve škole problémy, protože se něčím lišíme od ostatních. Možná právě proto nás naše osudu svedly dohromady. Někdy přemýšlím o lidech a ona o nich začne mluvit. Máme stejně bláznivé nápady. Bez toho, abych jí něco naznačila sborem řekneme, že jsme byly mocnější :). Jsou to jen velké náhody, já vím. Ale nechte mě snít, že to náhody nejsou :)).
Markétka je skvělá osobnost, kterou stojí za to znát a nelituji jediné vteřiny, kterou jsme spolu strávily.
Máme spolu sny, které sahají daleko do budoucnosti a já vím, že se jednoho dne všechny vyplní.
Markétka je můj Anděl  a já se snažím být jejím.
P.S.: Příště si vezmeme pláštěnku, ok? :)) Nezapomeň na RC COLU. Mám Tě moc, moc, moc, moc, moc ráda. :) ( Toho moc je málo, ale víckrát už mi to znělo blbě, slečno Norrisová....snad mi prominete.. )

Anit