|
<<
Červen
>>
|
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| | | | | | |
1 |
| 2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
| 9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
15 |
| 16 |
17 |
18 |
19 |
20 |
21 |
22 |
| 23 |
24 |
25 |
26 |
27 |
28 |
29 |
| 30 |
| | | | | |
|
Stránku si právě čtou 3 lidé.
|
|
Komentáře
ke článku: Za sklem
(ze dne 23.09.2006, autor článku: Black Tangerine)
|
Komentář ze dne: 03.10.2006 07:27:44
Autor: Ivo Hary z Náchoda (normalnisilenec@seznam.cz)
Titulek: Re: sebevražda?
Neměl bych se do polemiky na odborné thema pouštěti, jsa theoreticky nevzdělán a rozhledu v moderních ruších literárních nemaje. Item soudím ovšem, že ony tvary zde napadnuté byly podřízeny rytmu poezie v próze a současnější tvary na "-ý" mi do rytmu nějak nepasují.
To je vše co si troufám k tomu dodat a doufám v :-) .
|
Reakce na komentář
"Re: sebevražda?"
************** * **************
Za sklem
Z kolekce: Poezie v próze
Slunce mi svými paprsky procházejícími skrz sklo vykrádá oči, pohled
prořezáván ostny světla. Dveře se zavřely. V protějších okenních
tabulkách se zazrcadlila šmouha mého odrazu. Teď je pryč.
Po
přechodu přešel muž: docela mlád, v šedé kárované košili. Neměl
naspěch. Díval se zpříma před sebe, jen jakoby něco očekával, někoho
hledal. Ale tahle píseň už je pryč, jen tiše doznívá…
Cítím jak
dešťový asfalt uzamyká svůj trpký dech do chodidel. Ne, neprší. Jen
unáhleně polykám doušky provlhlého vzduchu. Je za sklem.
Rukou si
podpírám hlavu. Krmím se míhavými obrazy vzhlížejících stromů: zeleň,
modř. Červenomodrá, žlutá. Ne, není podzim. To jen barvy se mísí i tam,
kde je tma. Ale tahle píseň už je pryč, jen tiše doznívá…
Rozfoukaná
mračna dorůstají s běžícím časem. Rostou i domy, betonové sloupy, dráty
odsouzené větru. A přece i tady se rodí stromy a slunce dře o pohled. A
přece, vyrostlo město: v klíně beskydských kopců.
I tady muži v šedých košilích chodí přes přechod, jen hlavu sklání k zemi. Autobus zastavil…
|
Zobrazit článek Za sklem
|
|
