|
<<
Červen
>>
|
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| | | | 1 |
2 |
3 |
4 |
| 5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
| 12 |
13 |
14 |
15 |
16 |
17 |
18 |
| 19 |
20 |
21 |
22 |
23 |
24 |
25 |
| 26 |
27 |
28 |
29 |
30 |
| |
|
Stránku si právě čte 1 člověk.
|
|
Komentáře
ke článku: Dušičky
(ze dne 02.11.2006, autor článku: Histes)
|
Komentář ze dne: 02.11.2006 09:12:50
Autor: Martina Králová (Rianon.D@seznam.cz)
Titulek:
Tak tohle je poprvé, co vidím pohled na dušičky z křesťanské stránky. Většinou se lidé zabývají kořeny tohoto svátku v pohanských tradicích. Musím přiznat, že pro mě jako milovnici keltské historie a náboženství jsou dušičky přece jenom jakýmsi pozůstatkem Samainu a beru to tak, že křesťanství si zase jednou přilepilo svoji nálepku na původně úchvatnou tradici. Je úžasné kolik nám toho z té doby zůstalo. Třeba zapalování svíček na hrobě je zvyk založený na tom, že Keltové v ten den zakládali ohromné fatry, aby uchlácholili duchy zemřelých a čarodějnice, potulující se v ten den i po lidském světě, protože hranice mezi světem a anfn(zásvětím) se tak ztenčila, že mohli projít a oni hledajíc teplo „unášeli“ živé lidi. No a ti se před nimi chránili teplem ohně, aby mohli v klidu vzpomínat. Chjo, zase jsem se jednou rozpovídala. Pojal si to hezky a díky, že si mě obohatil o jiný úhel pohledu.
|
Reakce na komentář
""
************** * **************
Dušičky
Vzpomínka na všechny věrné zemřelé, Památka všech věrných zemřelých či lidově dušičky (lat. In commemoratione omnium fidelium defunctorum), která připadá na 2. listopadu, je v římskokatolické církvi dnem liturgického roku, kdy se církev modlí za zemřelé.
Památka se slaví od 9. století, v Česku bývá dodnes zvykem během tohoto
dne či období navštívit hřbitov a rodinný hrob. Památka věrných
zemřelých se slaví den po slavnosti Všech svatých 1. listopadu.
Modlitba
za zemřelé patří k nejstarší křesťanské tradici, vzpomínka na mrtvé je
součástí každého slavení eucharistie. Památku věrných zemřelých zavedl
roku 998 clunyjský opat Odilo († 1048), který se takto snažil čelit
přetrvávajícím pohanským obřadům. Ve 13. století se tento zvyk rozšířil
po celé západní církvi. V Aragonii začali kněží slavit v ten den tři
mše za zemřelé; tento zvyk potvrdil papež Benedikt XIV. (1748) a
rozšířil pro všechny kněze ve Španělsku, Portugalsku a Latinské
Americe. V roce 1915 Benedikt XV. toto dovolení rozšířil pro celou
církev.
Anglikánská církev slavení této památky zrušila, avšak
někde byla památka obnovena v rámci anglokatolického hnutí.
Protestantská reformace nebyla ve zrušení takto důsledná: Martinu
Lutherovi se její slavení v Sasku za jeho života nepodařilo prosadit.
|
Zobrazit článek Dušičky
|
|
