Ta
stísněnost,
sevřený dech,
svíravý tlak na nitro působí,
kolem všichni jsou,
tak cizí,
lidi...

Ta
zmatenost,
narůstá v zdech,
ostatní tváří se jak snobi,
nevšímavě kolem jdou,
v dáli mizí,
lidi...

Ta
bezmocnost,
vyražený cejch,
dál kopou mladým hroby,
řečmi žlučí hnou,
svojí vizí,
lidi...

Ta
proradnost,
sklátí na mech,
byly a budou tyto doby.
všichni mějte svou,
svou tezi,
lidi...