<<
Září
>>
|
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| | | | | |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
15 |
16 |
17 |
18 |
19 |
20 |
21 |
22 |
23 |
24 |
25 |
26 |
27 |
28 |
29 |
30 |
| | | | | |
|
Stránku si právě čtou 4 lidé.
|
|
Komentáře ke článku: Městské keře (ze dne 13.02.2007, autor článku: Pavel Kotrba)
Komentář ze dne: 13.02.2007 21:56:20
Autor: milan (@)
Titulek:
Poněkud překombinovaná báseň, na takovéto téma. ˇ
Šípkové plody strnuly x nad poupaty je docela komické, leč předpokládám, že to tak být nemělo. Jenže bohužel to ve mně nic neevokuje. Do zvuků slepoty se mísí jejich pach je verš velmi zmatený, užíváš hned tři různé vjemy: zvuk, čich, zrak, zcela neorganicky, pouze vnějškově okázale zajímavě. Ale hlubší souvislost zde chybí. Verš utíná city trnům pokračuje v předešlém...
Jediné zajímavé co činí tuto báseň " neurčitou" výpovědní hodnotou je poslední verš: chtěl bych se vstřebat (což nepovažuji za vhodně zvolené slovo, soudě k předešlému).
Ovšem konec básně být plodem i trnem, je hodně přepoetizovaný, zmatený. Trn hlasu ticha, je jako svítání bolestné tmy. Je to neprožité, vykonstruované, snad pouhá náhoda, protože neorganické. Cením snahu, doporučuji větší prostotu a přirozenost.
|
Reakce na komentář ""
************** * **************
Městské keře "Je hodně věcí, které jsou lepší než lidé, jenž je nosí."
Šípkové plody strnuly
nad poupaty v mých dlaních,
do zvuku slepoty
se mísí jejich pach.
Je zatuchlý rudou barvou,
jenž utíná city trnům
přímo u stonku.
Chtěl bych se vstřebat
do šálku šípkového čaje,
být plodem
i trnem hlasu ticha.
|
Zobrazit článek Městské keře
|
|