.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...
... se stát autorem
... znát lidi kolem Postřehu
... sponzorovat Postřeh
... vložit/upravit článek
Boží Dar
 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Září  >>
PoÚtStČtSoNe
 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30     

 .: Online
Stránku si právě čte 6 lidí.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie
Chata v České KanaděChataUbytování velkých skupinPenzion v Jižních ČecháchPenzion v KunžakuRybařeníJižní ČechyPenzion StrmilovKomorníkChata u rybníka KomorníkaUbytování Česká KanadaKomorníkUbytování v Jižních Čechách
 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

 

Komentáře
ke článku: Skoky (4): Ignorant
(ze dne 29.08.2007, autor článku: Foton)

Komentář ze dne: 29.08.2007 17:25:33
Autor: Foton (@)
Titulek: Re: komentář

Díky za pozitivní hodnocení. Ty stylistické nedostatky - hmmm, ou vej - tak to tak vypadá (ohledně názoru Milana), že jsem v tomto ohledu celkem dost loser.......
Alespoň tendenci k opakování slov, zvláště "jsem", jsem zjistil a pokouším se tomu vyvarovat.

Jo a Half-Life jsi tam poznal naprosto správně, už dlouho je to moje nejoblíbenější PC hra tohoto žánru, co se týče příběhu, atmosféry i zpracování.
 

Reakce na komentář
"Re: komentář"

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 
Čarodějnice létá na: 
(Ochrana proti spamu
doplňte slovo do pole)
 


zbývá znaků:   zapsáno znaků:

    

V rámci komentářů nelze používat HTML tagy.

Pro vložení tučného textu, hyperlinku nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [odkaz]www.domeny.cz[/odkaz], [email]jmeno@domena.cz[/email]

S vložením komentáře souhlasíte s našimi podmínkami

************** * **************

Skoky (4): Ignorant
Potkávám naprosto apatického muže, který se stane obětí děsivé události. Díky tomu se o něm dozvím trochu více a mám na něho památku. Není tu asi moc bezpečno.

„...Stiskl jsem tlačítko 11, dveře se zavřely a ozval se slabý hukot elektromotoru."

 Postupně jsem jel výtahem do 11. patra. Celou dobu v pořádku, ale v 9. patře, což symbolizoval číselník nad dveřmi výtahu, jako by na chvíli zakolísal elektrický proud. Výtah se zastavil, světlo zhaslo, jenže okamžik na to se zase vše obnovilo. Dojel jsem do jedenáctky, kde se dveře otevřely a já jsem zase udiveně zíral před sebe. Přede mnou stál nějaký muž v černé kombinéze, na očích měl černé brýle, celkově vypadal jak nějaký tajný agent. Stál a beze slova, bez jakéhokoli výrazu v obličeji na mě upřeně zíral. Mluvil jsem na něj, dělal gesta rukama, naprosto žádná reakce. Když jsem se pohyboval v jeho zorném poli, vždy za mnou přesně otáčel hlavu. Půl hodiny jsem počkal, jestli něco neudělá. Nic. Už mě to přestalo bavit, řval jsem mu do ucha, dělal prudké pohyby a směšné grimasy před jeho obličejem, ani to ho nezdolalo. Kdo by mě v tu chvíli viděl, patrně by myslel, že jsem utekl z psychiatrického ústavu, jehož léčebné metody se minuly účinkem. Když jsem do něj prudce strčil, ohnul se stoje na nohou, a po chvíli kývání se zase ocitl v původní vyrovnané poloze. Je to vůbec člověk? Co když to je třeba jen nějaký robot nebo kyborg naprogramovaný na „čumění do blba"? Nechal jsem ho být a jen tak si pro sebe zamumlal: „Proč já blbec jsem do toho domu vůbec lez." Po slově „blbec" on náhle ožil, otočil se doprava a strojovým krokem kráčel do chodby. Vylezl jsem a pozoroval ho. Ani ne po pár krocích se nohou zachytil o matný, ale silný černočervený provaz, který, jak jsem zjistil, byl dlouhý jazyk nějaké nestvůry přisáté na stropě. Vlastně to byla jen obrovská ústa obalená hromadou masa. Táhla ho nahoru a postupně požírala celé jeho tělo i s oblečením, krev stříkala o sto šest. Když spolkla hlavu, ozval se tupý náraz jako o kov, a ústa začala jiskřit a bzučet. Maso nestvůry se začalo spalovat a vyzařovalo teplo. Za dvě sekundy se mezi ústy a ovládacím panelem výtahu silně zablesklo a zhasly všechny malé zářivky. Výboj asi vyrazil pojistky na chodbě, ne-li v celém domě. Měl jsem štěstí, že jsem stál na opačné straně. Na to ta obluda nahoře vyhodila ústy pryč celé mužovo tělo, rozkouskované na jednotlivé díly. Samostatně se povalovalo jeho celé srdce, žaludek, játra a střeva. Nejprve se ke mně dokutálela seškvařená hlava, z jejíhož vnitřku vypadla taková „krabička". Ta byla uvnitř posetá složitou elektronikou a baňkou se zářičem obklopenou spletitými závity elektromagnetických cívek. Měl jsem jasno. Ta bytost byl kyborg s normálním lidským tělem, jen měl umělý mozek, který stropní potvoře moc nechutnal. Ta se teď nadmula a v poslední křeči vyzvracela skoro celý obsah svého "žaludku". Byla totálně mrtvá a bezmocná. Z úst jí tekla taková nažloutlá, místy hnědočervená břečka, v níž plavaly rozložené kusy těl předchozích obětí. Zdálo se mi, že tam vidím i plavat živé pijavice a červy. Díkybohu, že jsem se z toho i já nepozvracel. Elektronický mozek kyborga, který byl nedotčen tím hnusem, jsem sebral a vložil si ho do kapsy. I když už třeba nebude fungovat, budu ho moci někdy rozebrat a vyčíst něco z jeho struktury. Kupříkladu jak byl naprogramován, co bylo účelem existence bytosti, kterou ovládal atd. Kromě standardní polovodičové elektroniky obsahoval asi ještě nějakou další technologii, představovanou tím komplexem cívek a malou baňkou, která možná více autenticky simulovala biologické procesy. Přeskočil jsem a obešel nechutnou kaluž a vydal se dál.



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz