Pějí slavíci
ztichlou kolonádou,
v keřích je nevidět,
libé tóny plují sloupovím,
odráží se od staletých úderů
vtesaných do kamene.

Rozezvučí se bílé kmeny
pravidelností notových linek
stmeleny ve strunný nástroj.
Prsty větru uloží večerem pěvce
do svých hnízd,
rozehrají part
malé noční symfonie.
Chomáče tmy
utonou v záři hvězd.

Svět tiše brouká
v ladném souzvuku.
Všehotón objal nás
v nás...