Otome bunraku = japonské loutkové stínové divadlo
Hleď, ulic čára jak biče švih,
stínohra koupe se v potu světel,
(umíráčkem zvoní v alejích)
- výklady uvadají,
jinde do čistých večerů dýchá
voňavá zemina a jetel.
Sklenek stopky vsály hroznů krev,
v pohárech vzlíná a pableskuje,
(modlitba, hluchého kvítí zpěv).
Otome bunraku
na bílou stěnu pak ve svých rolích
zas lehce, tiše, něžně vpluje…
Voskovice slzí zhořklý med,
mé zraky jako zbloudilé včely
zadrhnou se o okolní svět
- vrůstá do negativů,
aby se posléze probudil celý
v stříbrných strunách.
Zvichřené dechy by se chvěly…
