Gramofony - dobří holubi se vracejí

Řekneme si základní pravidla:
1) spoléhejme se na tuzemské výrobce
2) vyhněme se čínskému zboží
3) pro pouhé oprášení starých hitů nepotřebujeme gramec za víc než 20 000,- pro DJ

K bodu jedna: Mezitím, co v zahraničí soupeřily firmy s časem, kdo obsadí prodejní prostor svými kompaktními disky, Československá socialistická republika jen klidně čekala, co se nakonec prosadí - však tu nejúspěšnější verzi CD stejně okopírujem, na náš východní trh si žádný kapitalista nepříjde. Poměrně negativní vztah k digitální elektronice v naší zemi
panoval ze strany vládních složek odjakživa. V době, kdy světu panovaly tranzistory, vyráběla se u nás stále rádia v dřevěných skříních napěchovaných elektronkami. Kazety dosáhly kvalit srovnatelných s dnešní egyptskou produkcí. Legendární pásek Emgeton se musel před nahrávání nejdříve převinout, jelikož mohl být na mnoha místech slepen. O kvalitě nemluvě. Jediné, co se těšilo neustálému vývoji a vylepšování, byly u nás gramofonové desky a i jejich přehrávače. Soustředili jsme se na něco, co na západě bylo považováno za přežitek.

Když sáhneme ještě více do minulosti, za dob První republiky u nás působila společnost ultraphon. Největší tuzemský výrobce tvrdých desek na otáčky 70 - 90 ot. / min. Právě on zaznamenal legendární volání Českého rozhlasu o pomoc při osvobozování ČSR. Firma se rozhodla pro vývoj vlastního malého elektrického gramofonu a plán se zdařil. Stroj byl pojmenován Supraphon a značka registrována ve více jak sto zemích. Supraphon, LION WITH LYRE. Tento gramofon si našel přední místa ve světových trzích, dlouho se ze své popularity netěšil. Přišla Druhá světová válka, následně komunistický režim, jež podnik znárodnil. Gramofony Supraphon se vyráběly dál, dokonce i vlastní přenosky. Jednotlivá šasí se značila písmeny HC a číslem. Komunistická dikatura postupem času značku znehodnotila, přejmenovala Ultraphon na Supraphon, hudební vydavatelství, které existuje dodnes a připomíná slavnou československou éru gramofonů.

Ve světě rostl vliv značky TESLA. Technika všeho druhu, výroba součástek i technických dílů, produkty Tesla byly postaveny z 99 % vlastní součástkovou základnou - něco takového ve světě nemá obdoby. TESLA by s trochou představivosti mohla být přirovnána i k IBM.

Výroba gramofonů spadla pod koncern TESLA. Zde začíná opětovný rozkvět. V Litovli byl vystavěn obrovský závod specializovaný na výrobu gramofonů a jejich dílů. Právě zde byla vyráběna nesmrtelná krystalová vložka VK4302 splňující normy HIFI, kterou ještě donedávna produkovala Druopta Praha, dnes se dováží německý ekvivalent. (Na skladě společnosti Tipa je dodnes několik desítek kusů českých vložek). Nevím o jiné vložce na světě, která by měla takovou tradici. Tradici výroby dnes už téměř 40 let. Na VK4302 jsme se naštěstí nezadrhli, byly vyvíjeny nové přenosky, začala současně výroba nových magnetodynamických přenosek.

Gramofony opět dosáhly světové kvality spotřebního zboží. Konstrukce byly pevné, jehly projely každý terén, i tu nejpoškrábanější desku díky tuhosti, kvalitě a možnosti většího zatížení celého raménka. Desky Gramofonových závodů v Loděnici dosáhly celosvětové kvality. Obsahovaly antistatické směsi, nelepil se na ně tolik prach, byly pevné a tvrdší než zahraničí produkty. Jejich možnost počtu kvalitního přehrání byla mnohem větší, než u amerických či jiných evropských společnostech. Největší čest pro skupiny západní civilizace byl takzvaný Czech vinyl. Album lisované v Československu. A dnes tomu není jinak. Ony již zmíněné GZ jsou největším výrobcem gramodesek na světě. Přečkaly i převrat, ekonomickou krizi. (dnes GZ V!NYL)

To však Tesla nezvládla - celý koncern se rozpadl, tím odpadli i dodavatelé dílů a součástek, systém dodávek zboží se zhroutil. Východní trh byl zaplaven západním zbožím. Mnozí se nechali ošálit vyzývavou značkou Sony, Panasonic. Zvyklí na výdrž výrobku do konce života tady byl každý. Ale ejhle, ono tomu západu nejde o to, aby produkty něco vydržely. Trvalo spousty let, než si to Češi uvědomili a pomalu se vraceli ke sporákům Mora, kotlům Dakon, zavíračům BRANO a elektronice TESLA. 60% původních podniků koncernu tuto propast však nepřeskočila. A však, zbývá těch 40% a k nomu nové živnosti.

Pracovnící TESLY Litovel, zklamáni rozpadem podniku se rozhodli pokračovat ve svém umu a založili vlastní firmu na výrobu gramofonů - stejní lidé, mnoholetá tradice, jen jiné obchodní jméno, stejné výrobní prostory. Vznikly tak gramofony Pro-Ject společnosti SEV Litovel. Dnes vítězí ve všech světových testech a drtí i takové značky, jako je SONY či Panasonic.

České gramofony se i dnes vyznačují především nejvyšší kvalitou reprodukce zvuku za nesrovnatelně příznivější ceny, za jaké se srovnatelný zahraniční výrobek prostě nepořídí. Za málo peněz hodně muziky. Poradí si s každou deskou. Vyváží se do celého světa a velmi oblíbené jsou hlavně v Japonsku. Vyrábí spoustu sérií, jak pro domácí pooužití - do 4000,- kč, tak i pro profesionální užití - cena modelů se skleněnými talíři přesahuje hodnotu 20 000,- (při odběru z továrny). Pro-Ject je nejúspěšnějším českým výrobcem gramofonů, osobně si v Litovli koupil gramofon i Mirek Topolánek.

Další český výrobce gramofonů se nechá nazývat AUdio RAcionálně, zkráceně AU-RA. Zvláštností gramofonů této společnosti je vložka umístěná ne na otočném raménku, ale na lineárním vedení, takže snímací hrot je po celou dobu přehrávání ve stejném sklonu a stejném úhlu (radiální vedení). Výsledkem je minimální zkreslení a dobře potlačené rezonance. Jde o světový unikát (svého času se řada firem pokoušela o různě dobré principy pohonu tangenciálních ramének, ale výsledek nezřídka posloužil víc prodejcům v prospektech, než uživateli při poslechu) a vlastní koncepce řešení. tyto stroje jsou však už poněkud drahé a pro širokou veřejnost nezajímavé.

K bodu dva: Největší pohroma dnešního gramo průmyslu je expanse asijských "šmejdských" firem. Takovým největším postrachem, a u nás nejvíce prodávaným gramofonem je jeden typ společnosti Roadstar. Využívá šasí vyvinuého ve východním německu. Přenoska je nevyvážená, rychlost nestálá - řízená jediným stabilizačním prvkem u motoru, talíř z plastu, vážící sotva 30g. Úchvatné. Stroj si přivezete domů a ejhle - nepřehraje to v pořádku jedinou desku. Přeskočí, přeskočí, přeskočí...

K bodu tři: existuje celá řada firem, která se specializuje pouze pro DJ, jsou to gramofony, které musí snést nelidské zacházení, skrečování apod. Pro klasické pouštění desek jsou možnosti těchto strojů předymenzované, nepotřebné. A hlavně je to nákladná záležitost.

Co si tedy koupit, chcete-li kvalitní a spolehlivý gramofon? Máte na výběr - starší někde z internetové aukce značky Tesla (pokud možno již s magnetodynamickou přenoskou, která je nahraditelná evropskou vložkou dnešní výroby - OMB5). Nebo nový značky SONY, například typ PS-LX250H.

A asi nejlepší možností je zakoupit si některý z produktů značky Pro-Ject. Firma vyrábí také gramofon používající staré osvědčené teslácké šasí HC16, je však integrováno do moderní skříňky. Cena se pohybuje něco přes 1100,- KČ (www.agbelektro.cz) a jde o nejlevnější model, avšak velice osvědčený. HC16 dokázalo, že funguje bez poruchy i třicet let (jednou za čas se hodí vyměnit řemínek). Pokud chcete mít jistotu věčného gramofonu, jenž však používá moderního snímacího prvku (vložky), určitě vřele doporučuji tento typ. 

Snad Vás tento článek zaujal. Nerostl jsem za doby vzniku Tesly ani Supraphonu, jsem elektrotechnik amatér. Uvítám jakékoli připomínky a jsem ochoten článek dále upravovat.

Druhé vydání (první vydáno dne 21.11.2005)