Kopretiny

Kopretiny natrhám a položím ti je na polštář...

Kopretiny natrhám
a položím ti je
na polštář
kde najdeš je až k večeru
kdy budu už daleko
a cestu zpátky zaroste trní
ostnatého drátu.

Své srdce
jsem doma nechal
a lásku na pranýři
na kterém stojím
nyní já
tvou fotku v ruce
pomalu umírám.

Na můj hrob
dejte kopretiny
ty jsem vždy miloval
odešel jsem
bez rozloučení
bez slz
a budu věčně spát.

Zemřu
a nic se nezmění
nikdo nesmekne
slzy neukápnou
má duše odejde
bez povšimnutí
někoho z vás.

Poslední přání:
natrhat kopretiny
a poslat je domů
za ostnatý drát
kde chtěl jsem žít
i umírat.