Machr mezi blbci, hezký mezi slepci

A idiot mezi lidmi svého oboru.

Životní stezka Vám dá na výběr. Buď budeš dravý, říkat jen svůj názor, druhých nepřipouštět a cítit se jako machr. Druhá varianta. Bohužel více depresivní. Poslouchat názory jiných, které často až zamrazí. Poslouchat, abyste se něco přiučili, poslouchat, aby vám někdo zkazil den. Být otevřený, uvědomovat si své schopnosti. První variantu si vybere 95% američanů a čím dále větší počet čechů. Dravec působí silněji, schopněji...

Zvolil jsem si druhou stezku a stále čekám, až bude více lidí splývat s mými názory, abych se mohl stát oním dravcem. Bohužel, čím více pronikám do tajů techniky a hudby, tím více objevuju obory, které mi nic neříkají. Přicházím do styku se stále chytřejšími a lepšimi lidmi, než jsem já. Tedy se nejspíš stávám čím dále pozornější a opatrnější říct svůj názor, aby ze mě nevyrostl docela čistý debil.

Pomalu se dostávám do pozice, kdy pro muzikanty jsem machr elektrotechnik a pro elektrotechniky machr muzikant. Když dáme tyto dvě složky dohromady, nejsem nic. Už zbývá jen jedno - kamarád, což možná nakonec první stezce nezbyde. Jen spousta patolízalů, kteří se chtějí ohřát ve vůdcově stínu.

Jsem více zajímavý vlastnostmi, které jsou tomu druhému cizí a neorientuje se v nich. Pro muzikanty je nejvíce potěšující kladný ohlas kritiků - ALE který kritik častějí chválí? Má být pro nás více inspirativní zájem neznalých, nebo expertů?

Trh je konzumní, tvoří jej z 90% jednodušší lidé. Takže ¨je tu hurá, ale stále přetrvává respekt k inteligenci. Co s touto beznadějí? Asi zůstanu na vždy Machr pro blbce, hezky pro slepce a idiot mezi lidmi svého oboru ....