Bílá se vytrácí...

Už je myslím načase...

Strach vzdal to
a dny se kulí
jako koule kulečníku,
černá, modrá, bílá,

jistota v nejistotě
prosákla se, slila,
skrz zelené plátno
své kaňky posílá...

kap, kap, kap,
jen zvolna odkapává časem,
ta louže uvědomění,
co dobou narůstá,

jaro příjde...