Život ve stínech
Autor: Anit <anit(at)postreh.com>, Téma: Básně, Vydáno dne: 08. 04. 2006.jpg "smutna divka.jpg")
Jednou se mě můj kamarád zeptal, proč o sobě někdy mluvím ve 3. osobě. Já jsem mu odpověděla, že si přiznáš věci, které bys v 1. osobě nikdy neřekl. Proto je většina mých básní psaná takto.Jdeš, neznámo kam.
nechceš se zastavit,
Tuhle cestu musí každý zvládnout sám,
až pomáhá Ti měsíční svit.
... hvězdy už dávno vyhasly …
nechceš se zastavit,
Tuhle cestu musí každý zvládnout sám,
až pomáhá Ti měsíční svit.
... hvězdy už dávno vyhasly …
Rukou pokrytou prachem,
stíráš slzy.
Jdeš s nevědomým strachem,
ale na ten je brzy…
… pozdě …
stíráš slzy.
Jdeš s nevědomým strachem,
ale na ten je brzy…
… pozdě …
A na Tvých rtech,
zapomenutá slova setrvávají.
Krok zrychluje se v běh,
všichni až na Tebe rádi zapomínají…
… na život ve stínech …
zapomenutá slova setrvávají.
Krok zrychluje se v běh,
všichni až na Tebe rádi zapomínají…
… na život ve stínech …
Zoufalým pohledem se snažíš
volat o pomoc.
No tak, holka, sama víš,
že si toho chtěla moc…
… navždy teď umlčíš svou touhu …
volat o pomoc.
No tak, holka, sama víš,
že si toho chtěla moc…
… navždy teď umlčíš svou touhu …
Jdeš,
Tvůj cíl už je jasný.
Za hranice spánku putuješ,
Nechceš se zastavit…
… nesmíš se zastavit …
Tvůj cíl už je jasný.
Za hranice spánku putuješ,
Nechceš se zastavit…
… nesmíš se zastavit …
