Můžete se uklidňovat, že zase všechno bude dobrý, bude ok a smát se. Třeba jako blázen, nahlas, ale smát...Smích nás naplňuje pocitem štěstí. A nebo se stát svým vlastním otrokem...S pocitem, že jste jak vězeň sám v sobě, jak cizí host, který se nepozorovaně vkradl do srdce, a i když je vlastně ve vlastním těle, přijde mu všechno hrozně moc vzdálené.
V životě máte vždy na výběr. Je na vás jestli zvolíte smích či smutek, jestli zvolíte radost či trápení, tak jako je na vás jestli zvolíte jestli jít vlevo nebo vpravo, není v tom rozdíl..Na to stačí jen přijít.
Je na každém jakou cestou se dá. Nestačí jen chtít, ale je třeba proto něco udělat a cítit v srdci, že se něco musí změnit. Tak jako v tanci...Jen kroky nestačí, hudbu musíš cítit...Buch buch, buch buch...Cítíš? To je srdce...