...

Autor: Barbara Smílová <barbara.smilova(at)gmail.com>, Téma: Básně, Vydáno dne: 03. 05. 2006

podzim.jpgČajovna má na člověka velmi zvláštní vliv. Proud myšlenek a zároveň první pokus o volný verš...

 

 

Pod očima dny, co mrzí,
v kalamáři slz, co pálí,
tvá duše vzývá daleký kraj.
Pod nebem rudých neonů,
v ohňostroji pevných tvarů
hledáš sebe, svůj vlastní stín... nebo snad rým...
Přísné linie, rovná cesta zapomnění,
díváš se do prázdna, co podobá se nekonečnu.
Za tmavých nocí, pod dlážděnou cestou,
krájíš suchý chléb ztracených srdcí,
v zrcadle vidíš svou černou zář.
Básník je čarodějem, čaroděj básníkem
a ty kloužeš mezi oběma a hledáš pevný bod,
který se ti tolik hnusí,
kterého se tolik děsíš.
Tvé touhy topí se v kaluži spěchu,
karabáč vzpomínek zvrásnil tvoji tvář.
V zužujícím bahně ležíš stočená...sama...
šlapou ti na hlavu...na sny...
a ty to nevnímáš!

 

podzim.jpg