Spadla jsi až na samé dno,
nemáš sílu hledat cestu ven.
Dneska, zítra, není to jedno?
stejně rozplynul se tvůj sen.
Proč se nesnažíš vzlétnout,
když máš křídla?
když jsi andělem?
V ruce beznadějně svíráš
bíle květy.
V koutě se nesměle skrýváš
mezi světy…
Jako na dostavníkové stanici,
ale tohle je konečná…
Prosíme, vystupovat.
A ty stojíš mezi dveřmi,
vydáš se hledat nový svět?
Jen běž, prosím, věř mi,
už není cesta zpět!
Uvízla jsi tady,
na poslední zastávce,
našla jsi konec světa.
…na dostavníkové stanici….