Věčnost a polibek

O počátku ...

Na počátku bylo slovo. Slovo a na počátku? Ne na počátku nebylo slovo
a nebyl ani začátek.

Tak znovu.

Na počátku ….

Na počátku čeho? Začátek neexistuje, takže nemůže nic být první, druhé
a …

Věčnost je nekonečno, nekonečně mnoho slov, lidí, úsměvů a polibků. 

A ani my jsme nebyli nikdy stvořeni, jsme stále a také nikdy nezemřeme.
Pouze si vytváříme tuto iluzi. I když neznáme pravdu nebo nejsme schopni si ji
připustit, neznamená, že neexistuje.

Jediné na čem opravdu záleží je stvořeno z pravdy, radosti a polibků.
Skutečné dary, které nám nikdy nikdo nemůže vzít a neseme si je sebou na věky.

Věčnost je neomezená, nemá hranice. Hranice jí dáváme my. Polibek trvá
zlomek sekundy, minuty… a přeci věčnost a polibek jsou si podobné. Těžko
uchopitelné a zároveň křehké, krásné i nadčasové.

Obojí se dá prožít kdykoli. Věčnost i polibek. Své myšlenky a svůj život
si utváříme vždy my sami a jen na nás záleží, jaký bude a co si dokážeme
představit a vytvořit.

Nepodlehněme iluzi, že tento dar nemáme, protože ho máme.

Na počátku nebylo nic …i nic je jen slovo.

Jsme tu, byli jsme a budeme. PRAVDA je jednoduchá. I polibek …