Slova ztrácejí význam,
větám nerozumím.
Své pocity pomalu neznám,
smát se neumím…
A po stovky dnů,
zrůda ze mě se stávala.
Vzdala jsem se snů,
nic neměla, vsadila, prohrála…
Často nešťastná mlčím,
světem proplouvám.
Věřím mákům vlčím,
co si to namlouvám…
...jsem věčně smutná dívka…
…plná smutných slov….