Cestování po Skandinávii trochu jinak

Článek Miloše Poppa, přáteli zvaného Myšáka, dobrodruha a cestovatele světových moří..

Ahoj kamarádi trampové vodáci a jiní živlové.Rád bych vás upozornil na možnost prozkoumat a zažít levně nádhernou přírodu ve Skandinávii tak jak jí paďouři a suchozemský krysy nepoznají. Jak jsem se už zmínil předloni v článku, tak sem dost dlouho vegetoval v Severských zemích. Když byste si vzali sebou nafukovací pramičku nebo kajak třeba do švédského Göteborgu tak od tamtud můžete vyrazit podél pobřeží a prozkoumávat stovky ostrovů až do Norska nebo Dánska. Z Göteborgu jezdí lodě kde vám platí tramvajový lístek na různé ostrovy a tak si je můžeteprohlédnout než je budete dobývat. Vhodnější než kajak může být pramička páč se vám tam vejde víc věcí. Budete totiž potřebovat i teplé oblečení když se 30 stupňová vedra náhlezmění na zimu pár stupňů nad nulou. (já sebou míval tenčí lyžařskou kombinézu - zabere velmi málo místa, takže se vejde do plastové láhve na mouku se širokým hrdlem, je lehounká, skvěle hřeje a Hlavně velmi rychle schne !!!. Vůbec sem zastánce umělin i z cest po jižnějších oblastí, pro skutečně dlouhodobě cestujícího trampa co nemá prachy na novou košili když se mu bavlněná po několika týdnech v solném prachu moře rozpadne, je polyesterová umělina skvělá věc. Paďouři s nadittou plastovou kartičkou samozřejmě takové věci neřeší.Jestli máte volno 30dní nebo déle, tak je tu pro vás další možnost.

Ve Švédsku ( alespoň před 10 lety ) šlo koupit starou dřevěnou loďku nebo plachetničku i za 2000 š.korun, plavit se, plachtit na ní podél pobřeží, a pak jí za nějakou stovku prodat. Protože údržba dřevěné lodě vyžaduje mnoho práce, tak dřevěné lodě nebyly moc oblíbené u nastupující generace mladých yachtařů vychovaných v instantním duchu blahobytu západu.
Pokud budete vybírat trasu tak abyste měli větší ostrovy na návětrné straně, tak ale můžete kotvit zdarma v závětří, ušetříte za bydlení (i přístavy) a hlavně zažijete nádhernou přírodu na místech kam se jinak jako suchozemci nedostanete. Zjistěte si včas telefon na "Kustbevakningen" což jsou pobřežní a záchrané hlídky. Zánět apendixu můžete dostat i v
oblasti neobydlených ostrovů. Po skončení dovolené ale nemilosrdně zpřetrhejte vazby s dřevěnou lodičkou která vás tak krásně vozila, a prodejt jí ( nebo darujte). za přezimování, byste zaplatili mnohem víc než za loď. Já si jednou koupil motorovou loď s kabinou přez 8 m dlouhou za 1500 š.korun, ale když jsem sháněl přezimování tak jsem levnější než za 14 000 nesehnal (ono mnohem levnější existuje, ale je to jako s městskými byty u nás = řada jiných čekatelů). V švédských yachtařských časopisech mívají i fotky s cenou, takže by to mohlo jít i bez švédštiny - ten nákup. Upozorňuji že se ty levný loďky zas tak často neobjevují, takže nebuďte vybíravý. Jeden Švéd co mnohokrát objel Cap Horn začínal tím, že si oplachtil starou dřevěnou pramičku a jel s ní do Anglie. Krásy tisíců ostrovů objevíte i na příšeře která lidskému oku nelahodí, ale plavební schopnosti může mít dobré.

Jak začne foukat silný vítr tak ale hned hledejte útočiště v přírodních přístavech v závětří ostrovů a poslouchejte hlášení rozhlasu v angličtině. Pokud by hlásili pořádnou bouři, tak radši zajeďte i do placeného přístavu! (s plachetkou) V obchodech pro yachtaře si můžete koupit skalní klíny které se naperou do spár v žulovém pobřeží a výborně drží. Pokud ale funí 15-20m/s nebo víc, tak to klínové uvázání mějte jen jako poslední jištění a loď nechte volně houpat na kotvě. . V takovém počasí i v závětří ostrovů se dělá silné vzdýmání vody že by vám to jinak vytrhlo kování z lodi i když máte nylonové pružné lano. Já jsem jednou dělal skipera na lodi pobřežní stráže když jsme čistili pobřeží od naftové katastrofy. Dostal jsem příkaz rádiem přivázat se ke břehu klíny a spustit přední část plochého čumáku pro vynášení výstroje a hadic (taková výsadková loď). Funělo ale 20m/s a loď se i v závětří ostrova vzpínala jak divokej kůň na těch uklíněnejch lanech. Ty centimetr tlustý klíny se zkroutily jak špagety a jak sem se rval s kormidelním kolem při vyrovnávání toho házení, tak jsem urval čep co ovládal řízení vrtulí a museli nás zachraňovat. Mimo Švédsko a Dánsko jsem se plavil sice většinou jen s velmi hrubými mapami nebo automapami, (když jsem se totiž vydával na Kanárské ostrovy, tak by mapy stály víc než moje plastová plachetnice za 14 000 š.korun) ale ve Skandinávii je skutečné bludiště ostrovů, kde se bez dobré podrobné mapy rychle ztratíte. Musíte bedlivě sledovat trasu protože i těsně pod hladinou jsou tisíce skrytých ůtesů. ( ty vás ale na nafukovací protoplazmě tak moc neděsí - na Sázavě dostane loď víc zabrat). Nějaké kapitánské zkoušky či oprávnění alespoň za mých časů nikdy nebylo třeba, jen doklad že jste skutečně majiteli lodi. S tou gumovou pramičkou nebo kajakem máte výhodu že je kdekoliv lehce vytáhnete do bezpečí při změně počasí, mějte ale sebou dost vody. Většina ostrovů je neobydlených a špatné počasí může trvat i několik dní.

Také je nevýhodou nafukovacích člunů často mokrý zadek. ale existují i skutečně nepromokavé kalhoty. Pokud ovšem máte jen 14dní dovolené, tak ten nafukovací člun bude nejlepší alternativa. I tak doporučuji zakoupit si námořní pobřežní mapy. Existuje celá souprava která je levnější než kupovat jednotlivé mapy. Jsou tam také označené chráněné ostrovy na které se nesmí vylézat (hnízdění ptáků, vojenská oblast atd.). Jinak na ostrovech smíte stanovat kdekoliv chcete tak jako na pevnině, nejlépe ve stanu s pružnými tyčkami abyste omezili počet kolíků (skob), protože ostrovy jsou velmi skalnaté a je tam jen nějaký decimetr půdy a drnů. Vemte si sebou pořádné skoby do zdi (místo kolíků,) na uchycení do spár v žule aby vám stan neulítnul. Většinou není třebatahat plynové nebo lihové vaříče (ten líh na vaření tam stejně neseženete náruživý Švédi by ho chlastali) protože to většinou jde nalézt náplavové dřevo. Nejlepší je ale mít sebou vařič na dřívka (dá se vyrobit, jinak stojí v obchodě kolem tisícovky a v něm oheň ke všemu není vůbec krytý) a ten vložit do větší nádoby s dírkama pro vzduch co dosáhne až k okraji kotlíku takže nejsou vidět plameny a nelítají tak ven jiskry a kousky žhavého dřeva abyste nezapálili suchý porost. Takhle upravený vařič mi tolerovali i v horách na Kanárských ostrovech, kde jinak měli po požárech z otevřenýho ohně hrůzu. ( máte li zájem popsat jak vypadal tak napište a já to faxnu redakci). Tahle opatrnost je namístě jen na ostrovech s lesíky a porosty suché trávy, většina ostrovů je ale tak skalnatá že to šlo udělat i pořádný táborák. Pozor! Nikdy nezakádejte oheň na ohlazené žulové skále !!! Tím byste Švédy dost nas..., nebo alespoň naštvali. Oni si přírodu dost opečovávají a turistickou erozi skal popraskaných od ohně nesnášejí, tak jako odpadky v přírodě. Radši to dělejte na písku nebo hlíně či kamení. (taky nevím jestli se předpisy o ohni nezpřísnily ale myslím že né)

V některých oblastech jsou slávky jedlé, ale není jich tam tolik jako na jihu Evropy. Zato mořských řas je tam tolik, že pokud máte dost vody tak nikde nemůžete umřít hlady. Já jsem si je vařil s rýží. Nejlepší sou ty nové výhonky -konečky. Mně chutnaly ty bublinkové řasy nebo provázkové, mí holce žádný a dívala se na mě jak na cvoka že je baštim. Ona ale byla Švédka a Švédi mají takovou stádovou náturu, že většinou dělají to co všichni ostatní dělají, nebo to co je zrovna módní dělat. Takže i když jsem sbíral a baštil houby tak sem byl u nich cvok co se cpe jedovatýma houbama (jedovatá houba = vše co není liška). Na větších ostrovech se stromy roste velmi mnoho hub. Od té doby se ale přehnala jedna módní vlna zájmu o houby tak nevím jak je to dnes. Ty řasy ale asi ještě vyjeděné nebudou jak znám Švédy. Na universitě v Göteborgu nám při přednáškách botaniky profesor tvrdil že všechny makro řasy jsou jedlé (na rozdíl od pozemních rostlin které jsou téměř všechny jedovaté a jen malý zlomek jsou jedlé) a jedovaté řasy mohou být jen ty malinké planktonovité, tak dobrou chuť. Já makro řas zkoušel mnoho druhů a stále žiju. Jako jídlo jsem používal hlavně rejži a sypal si jí do plastových flašek od šťávy kde byla chráněná před vlhkostí a vodou. Chleba tam býval vždy hrozně drahý a k tomu slazený a hnusný. Jedno kilo stálo dřív v přepočtu asi 300 Kč. To už je lepší si koupit mouku, droždí nadělat hady, otočit kolem prutu a opékat nad ohněm. (sůl máte z moře) Velké ryby můžete chytat na třpytku co táhnete za lodí při dně, a malé čudly si nachytáte ze skály když rozmačkáte mořské šneky kterých je všude dost a dáte na malinké háčky.

Kamarádka na nafukovacím kajaku jede na ostrovy. Ty ostrovy co vidíte mají hojnou vegetaci
( což jsou výjimky). Na takovýchto ostrovech  naleznete spousty hub.

S malou kamarádkou plachtíme v bludišti švédských ostrovů. Na této plachetnici jsem později bydlel a plavil se po mořích. Byly to hezké chvíle ale několikrát mi šlo o život. V "Áčku" na Nově jsem vyprávěl jak mi Ježíš 3x nastartoval přívěsný motůrek který byl ůplně pod vodou, aniž bych se ho dotknul, jen sem volal k Ježíšovi když už neovladatelná loď málem válela sudy z ohromných vln rozbouřeného Atlantiku ( nevyhodil jsem včas plovoucí kotvu). Když člověk žije bezpečným rutiným životem s výdobytky zpohodlnělé civilizace, tak je lehké být atheistou. Na moři je to už trochu jiné. Posádka mladých lidí na mé lodi (při čištění pobřeží od nafty) co žíli v rybářských osadách, mi vyprávěli co jejich otcové zažívali za zázraky když se dříve kdy neexistovaly satelitní navigátory, vydali na rybolov mezi tisíci ůtesy, přišla bouře a celá vesnice viděla Ježíše a celá posádka v bouři ztracené lodě ohnivý sloup který se objevil když se všichni obyvatelé vesničky spolu modlili za záchranu jejich životů .. Proto tam prý bylo až 90% věřících. Vlny na vnějších ostrovech u otevřeného moře dosahují výšky až 9m tak se nepokoušejte na nich přespávat. Při změně počasí by vás to spláchlo jak špunty. Jsou tam také i silné proudy. Radši se držte v bezpečí za hradbou vnějších ostrovů které velké (zdůrazňuji velké) vlny lámou.. Viděl jsem fotku pořádné nákladní lodě jak seděla na vrcholku jednoho docela vysokého vnějšího ostrova, kam jí vlna vrhla. Když jsem žil v Thajsku, Tak jsem viděl, jak relativní pojem slovo "velké vlny" je. Sijamský záliv je neuvěřitelně mělký takže větší vlny se v něm zlámou a do vnitřní části zálivu se nedostanou. Misionář který mne požádal abych s ním žil na jeho 20metrovém katamaránu a dělal mu kormidelníka, mi vyprávěl s hrůzou v očích že za svých 18 let plachtění v Thajsku, zažil i vichřici kdy byly až 2 metrové vlny. Nechtěl jsem ho urazit a tak jsem se jen snažil vší silou potlačit úsměv.

Zimní práce na moři.
Dělám frajera před posádkou naší lodě, jak daleko můžu po ledě dojít než se propadnu. Na lodi jsme měli naftová kamínka, takže jsme se po takové frajeřince jen převlékli, ohřáli a šli dál makat.
Když byla zima tuhá, tak se někdy na obydlené ostrovy jezdilo i autem po ledě. V pozadí vidíte jak skalnaté a holé jsou většinou tamní ostrovy, ale i tam skoro vždy naleznete náplavové dřevo na vaření. Na některých ostrovech jsou maríny, kde si můžete načerpat pitnou vodu. V městečkách a vesnicích máte prakticky všude pitnou vodu. Ta teče i z kohoutků na veřejných záchodech. Leda na trajektech co jezdí mezi ostrovy bych vodu z kohoutků nepil.

Vracíme se večer z práce na lodi pobřežní stráže.Tyto lehké hliníkové lodě výsadkového typu s plochým dnem propluly i mělčinami ( mohl jsem zvednout vrtule a přeject nad viditelnými útesy co byly jen pár decimetrů pod hladinou) a uvezly i ohromné generátory a stříkačky.

Kvalita fotek je nevalná ale snad vám to švédské souostroví trochu přiblíží.


Zdraví vás Myšák