Nyní ale již k samotnému luku. Podle dobových údajů měl být luk stejně velký jako lučištník, tedy zřejmě okolo 170 cm - 180 cm. Jsou ale známé i luky dlouhé přes dva metry. Pokud byl luk dělán na míru pro určitou osobu, udávala délku luku vzdálenost mezi konci prostředníčků na rozpažených pažích. Samozřejmě i menší muž mohl mít delší luk, ovšem musel být schopen napnout ho na celou délku šípu. Nejčastěji používaný materiál bylo dřevo tisu. Nebylo to ale vždy dřevo z anglických tisů, některé anglické prameny uvádějí že často bylo užíváno dřevo z dovozu, ze španělských či italských tisů. Někdy se luky vyráběly také z bílého jilmu, jasanového či ořechového dřeva. Tětiva byla spletená z konopných vláken. Šípy byly podle dobových pramenů dlouhé celý "loket" (necelý metr). Tělo šípu bývalo nejčastěji z borovicového, někdy i březového dřeva. V Anglii bylo zvlášť ceněno dovážené dřevo z norských borovic. Hroty střel byly ocelové, stabilizační křidélka se nejčastěji vyráběla z husích brk (nejčastěji bylo ze šedých hus, důvod bohužel neznám). Šípy měli lučištníci v toulci, jenž měli připevněný nikoli na zádech jak můžeme vidět v mnoha filmech, ale u pasu, protože se takto rychleji vytahovaly. Mnoho lučištníků nemělo ani toulec a šípy nosili zastrkány za opaskem. Pokud ale měli tu možnost, vysypali nebo rovnou zabodali lučištníci šípy před sebe do země, protože shýbat se pro šíp bylo rychlejší než jeho vytahování z toulce (zvláště to platilo pro téměř metr dlouhé šípy do dlouhých anglických luků).
Největší pozornost a obdiv odedávna budí účinnost těchto zbraní. Dobové prameny hovoří zcela jasně o účinnosti dlouhého luku a výkonech anglických lučištníků. Například Geraldus Cambrensis v Itineráři arcibiskupa Baldwina ve Walesu. V knize I., kapitole IV. popisuje, co se dozvěděl od anglických bojovníků, kteří se s touto zbraní setkali během výše zmíněných válek ve Walesu. Podle jeho údajů šípy z těchto luků prostřelily čtyři palce (asi 10 cm) tlustou dubovou bránu. Jeden z rytířů byl šípem zasažen do stehna. Střela prorazila kroužkovou zbroj, prostřelila nohu, sedlo a ještě smrtelně zranil koně, na němž rytíř seděl. Dalšího bojovníka šíp doslova přišpendlil k sedlu. Účinný dostřel luku býval odhadován asi na 180 metrů a rychlost mířené střelby na 6 šípů za minutu (vycvičený janovský střelec z kuše - jedni z nejlepších středověkých střelců z kuše - dokázal za minutu vystřelit šípy dva). Při nemířené střelbě (ano i ta se využívala, hlavně v boji kdy lučištník střílel do davu lidí a nemusel tudíž příliš mířit) dokázali nejlepší angličtí lučištníci vypálit 10 - 12 střel za minutu. Tyto údaje často vzbuzují nedůvěru či skepsi a i v odborné literatuře byly často zpochybňovány. Řada experimentů ovšem ověřila, že naprosto neprávem. První přesvědčivý důkaz podal Američan Saxton Pope, který dokázal s replikou anglického luku střílet tak rychle, že než doletěl první šíp a zabodl se do terče, stačil vypustit k cíli dalších šest šípů. V roce 1924 podstoupil zajímavý souboj americký generál a vášnivý lukostřelec Thord Gray. Soupeřil s dvanácti střelci z pistolí. Terč měl v průměru 70 cm a střílelo se na vzdálenost 75 metrů. Generál dokázal zasáhnout terč celkem 70-krát ze 72 výstřelů. Jeho soupeři neměli ani dohromady tolik zásahů jako on sám. Další experimenty potvrdily i průraznost šípů. Šípy devadesát centimetrů dlouhé a vážící okolo 70 až 80 gramů při takových pokusech prorážely na krátkou vzdálenost dubové fošny o síle devíti centimetrů a ještě ve dvou stech metrech probíjely 2,5 cm silnou desku ze stejného dřeva. Další experimenty potvrdily, že šíp dokázal na padesát metrů bezpečně prorazit rytířskou zbroj a ještě na 150 metrů byl šíp schopný zabít nechráněného protivníka.
Děkuji všem za přečtení mého článku a doufám že se vám líbil a zjistili jste něco nového. Spoustu informací mi podala kniha Petra Klučiny Zbroje a Zbraně - Evropa 6. - 17. století, kterou můžu jen doporučit. Ohledně středověkého válečnictví je to asi nejlepší kniha u nás. Pokud byste měli nějaké dotazy či připomínky tak se můžete ozvat na můj mejl: JakubKopec(zavinac)seznam(tecka)cz