Pod tíhou hry

... .. .

Ložnici protínala světla
jasnější než den

v každý ten čas
kdy zamknuté sny
s dveřmi bez zámku
tvořily propast


Zima se chvěla tělem
a oblečení
míjelo obnažené dítě

jenž hledalo útěchu
na rozmrzelém stropě
i v perutí tapet
s barevnými vzory

Z bolesti pod tíhou hry
toho tajemství


zbyl jí jen strach
a slzy

co nikdy neplakaly