Nemrtvý, neživý...

...a stále jen já, se svým svědomím...nebo bez něj...

Být nemrtvý

Jak skoba vražená v hněvivé srdce
nesoucí odložené kabátce lásky
cítíš stejnou rozpolcenost tváří
jako ona rozdílnost dvou prostředí
...tak stejných

Nejhlubším koncem svého hrotu
pokoušíš se zachytit zdravého podkladu
tížen bezmyšlenkovitostí těch tvorů
jenž na tebe tlačí jízlivou vahou
...svých svršků

Ztrácíš něžné svalstvo pod nohami
odpadává v uhnívajících trsech
a všichni stále zkouší
kolik toho ještě vydrží nést
...tvůj vzdor

Tvá metamorfoza v živý kámen
vyčerpávaný bezvěkými dny existence
omílaný větrem a směsicí dvou vod
třpytící se na obličeji modré oblohy
...jako zmrzlé slzy

Vždyť co je mezi námi horšího
než být proměněn v nemrtvý kámen
kus nepohybující se skály
ničené vzpomínkami na to, jaké to je
...být živý?